Minulý týden (Dítě má právo na školu) jsem si stěžoval, že se nedá tématu vyhnout ani na dovolené v horách. I když člověk neotevírá zpravodajské servery, vždycky se diskuse stočí na koronáč.
Tentokrát jsem zpravodajský server otevřel dobrovolně a dobrovolně jsem se tématu věnoval. A udělal jsem dobře. Neskromně si o sobě myslím, že jsem odolný jedinec a že mě všeobecná masáž, všude roušky, vystrašené obličeje v metru, neustále omílané diskuse..... ke strachu nebo depresi nepřivedou. Vždyť ani moje maminka, které je 83 strach nemá. A to kouká na televizi denně. Já vůbec.
I když je člověk odolný, musí o sebe pečovat. ZDE najdete odkaz na rozhovor s lékařem, kterému prochází rukama většina těžkých pacientů s koronavirem u nás. Zároveň je jedním z koordinátorů distribuce jediného používaného léku. Musím říci, že pokud bych měl z koronaviru strach, tento člověk by mě ho zbavil.
Je to rozhovor inteligentního novináře s inteligentním lékařem, který jenom dělá svou práci a nedělá si mediální kariéru na současné situaci. To co říká, nebudou přetiskovat všechny noviny a citovat televize a rádia. Důvod je jednoduchý. Pan doktor mluví naprosto jasně, věcně, nestraší, používá data a evidentně ví o čem mluví. Nepředpovídá konec světa. V dnešní postfaktické době bohužel zcela nezajímavý člověk.
Rozhovor doporučuji poslouchat opakovaně, jako psychoterapii. Toto doporučení platí jak pro ty, kteří mají strach, upadají do depresí tak pro ty, kteří se nebojí. Pro ty první to bude záchranný kruh, pro ty druhé to bude duševní hygiena.
I když si neoslabuji organismus strachem, neznamená to, že se nemohu nakazit. Neznamená to, že nemohu skončit na JIP. Mohu. Ale jsem klidný, protože tam o mě bude pečovat pan doktor Balík, nebo někdo jemu podobný.
