Plotna

Pokud čekáte nějaký kulinářský zážitek, tak to vás zklamu. Já chci mluvit o plotýnce, ploténce nebo jak je správně definována ve Wikipedii. 



Meziobratlová ploténka či méně často meziobratlová destička (discus intervertebralis) je elastická tkáň, která je hlavním odpružujícím systémem páteře (vedle esovitého tvaru páteře). Ploténka, spolu s párovými klouby po svých stranách, spojuje páteřní obratle. Ploténku tvoří dvě části – jádro (nucleus pulposus) a prstenec (anulus fibrosus)”

ZDROJ: Wikipedie: Otevřená encyklopedie: Meziobratlová ploténka [online]. c2019 [citováno 27. 09. 2019]. Dostupný z WWW: <https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Meziobratlov%C3%A1_plot%C3%A9nka&oldid=17424468>

Tak dlouho se chodí se džbánem…

V dnešní bláznivé době stále někam spěcháme, honíme termíny a odoláváme stresu. A tělo nám dává signály, že už to nezvládá. Nejdříve jen malé, takové náznaky. Tu a tam nás něco píchne, zabolí, ráno se probouzíme nevyspalí a rozlámaní. Přes den se tělo nějak rozhýbe a ten každodenní adrenalin nám dá zapomenout. Až jednou … prostě tělo vypoví službu.

Znám kolem sebe málo těch, kdo by si na bolesti zad nestěžovali. V jasné převaze jsou ti, kdo skučí, že je zase chytla záda. 

Před pár lety jsme měli v práci velkou transakci a stresu bylo požehnaně, špatné sezení, stále stažené svaly na krku a záda začaly bolet … bolest se zvětšovala a najednou jsem nemohla ani sedět. Zašla jsem tedy za kamarádem neurologem. Je to takový bručoun a ranař a chtěl mě vypoklonkovat, že přeháním, že to asi nic nebude. Zpoza CT pak na mě křičel, ale představ si, on je to výhřez a docela velký asi 7 mm, to tě to musí asi pěkně bolet. No, vždyť to říkám, že to bolí jako čert, a bolest střílí až ke kolenu podél nohy. 

Tak co s tím ? povídám. No můžu ti dát kapačku, ale to musíš ležet a být v klidu. Ležet ? Jak ? Vždyť já nemůžu, mám přece v práci tu transakci, tak nemůžu marodit. Tak si dělej, co chceš, odpověděl on.

Pomož si sám. Nejlépe.

V tu chvíli jste na to sami … sami se svou bolestí a nevíte, kam se obrátit. Ona ta kapačka by bývala stejně jen ošálila tělo, ale příčina by se neodstranila. Zastávám spíše holistický přístup k nemocem a vím, že vše souvisí se vším a nelze se zaměřit jen na projevy, ale je nutné zkoumat hlavně tu příčinu. Co teď ? Kde hledat pomoc ? Řeknu rovnou je, že to sakra sisyfovská práce. Lítáte od jednoho odborníka ke druhému, upínáte se úplně ke všem metodám, které existuji – fyzioterapie, Dornova metoda, elektroléčba, teplé zábaly, manipulace, trakce … A dále zkoušíte i jiné doktory, kteří by vás té nesmírné bolesti zbavili. Ta bolest váš totiž úplně paralyzuje. V práci mohu jen stát, zapomenout na řízení auta a cestovat MHD ve stoje a rozloučit se s veškerým kulturním a společenským životem. Na většině akcí se totiž sedí, a to v tomto stadiu prostě nedáte. Mohu doporučit jen kino Lucerna, kam jsem si kupovala lístky na kraj řady a pak celý film stála v chodbičce. 

Až jednou jsem skončila v Motole u Prof. Štulíka na spondio chirurgii, kde mi nabídli operaci. Když mi doktor na modelu ukazoval 4 asi 10 cm šrouby, které by mi zavedl do páteře, řekla jsem si, ne, tudy cesta nevede, musím jinak.

Nejdříve je nutno se zbavit té akutní bolesti, a to raději bez medikace, aby člověk věděl, co mu přesně pomáhá. Po některých rehabilitacích bolest ustoupí třeba na 10 minut a ty intervaly se s časem zvětšují. Po odeznění těch největších bolestí jsem se rozhodla, že musím změnit něco více a radikálně. Do svého života jsem zařadila pravidelný pohyb, posilování, strečink, a to vše nejlépe každý den. Povolené břišní svaly a nějaké to kilo navíc taky nepomáhají. 

Tehdy mi do cesty přišel MUDr. Tomáš Soukup. Na nějaké přednášce o výživě a regeneraci těla jsem slyšela jeho příspěvek a všechno, co říkal, mi dávalo smysl. Požádal jsem ho o konzultaci a tím odstartovala cestu za mým novým já.  Pro ženu se asi nehodí říkat, kolik jsem přesně zhubla, tak si to nechám pro sebe, ale bylo to pěkných pár “kostek másla“. Co však považuji  za nejdůležitější je to, že jsem úplně změnila svůj přístup ke skladbě jídla, a tím získala mnoho nové energie. Nebojím se říci, že Tomáš mi změnil život. Zdaleka ještě nejsem v cíli, ale věřím, že jsem na dobré cestě.

 Proč to tady všechno vyprávím?

Tělo máme jen jedno a pokud se o něj nebudeme starat ze všech stran, tak ono to samo nezvládne a jednoho dne nám vypoví službu. Neříkám, že mě dnes záda občas nezabolí, ale už mám svou sérii cviků, které si mohu naordinovat sama a bolest rychle odezní. Se změnou stravovacích návyků jsme našla cestu ke svému tělu a vím, že pokud v tom budu dále pokračovat, tělo mě podrží. 

  • Další články autorky
Denisa Bellinger

Denisa je korporátní právnička, koučka a mentorka. Taky dobrá kamarádka a trpělivý posluchač. Má ráda kolem sebe lidi, které může inspirovat a kteří jsou její inspirací pro každodenní život i nevšední zážitky.

follow me

Jak hodnotíte tento příspěvek?

Klikněte na hvězdičky a ohodnoťte!

Průměrné hodnocení 4.9 / 5. Hodnotilo: 10

Zatím žádné hodnocení! Buďte první, kdo ohodnotí tento příspěvek.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *