Jak se prakticky nonstop zabýváme koronavirem, zůstává v pozadí jedna zásadní událost tohoto roku.
Tou událostí je definitivní odchod Velké Británie z Evropské unie k dnešnímu dni. Nebo zítřejšímu?
Dohoda
Na Štědrý den se slavně vyhlásilo, že byla uzavřena dohoda, která má 1250 stran a cca 800 stran příloh. To znamená cca 2000 stran, která mohou obsahovat různá úskalí, nedorozumění a nepříjemná překvapení. A že budou dohody obsahovat nějaké “časované bomby” si můžeme být jisti.
Narychlo tento dokument schvaluji jednotlivé členské země a britský parlament. Jak se něco dělá takhle narychlo, víme jak to často dopadá. Práce kvapná, houby platná, říkal mi vždycky dědeček.
Z toho plyne….
Jaké z Brexitu plyne poučení? Myslím, že hned několik. První z nich je, že se nesmíme snažit potlačit specifika jednotlivých zemí a vlastně ani specifika jednotlivých lidí, kteří s námi žijí.
Dále bychom se neměli chovat apriori negativně, pohrdavě a hystericky, pokud se nám něco hned nelíbí. Přesně tak se totiž chovala Evropská komise v čele s Junckerem, když Britové přišli s tím, že vyhlásí referendum. Tehdy Juncker místo toho, aby jako diplomat a politik zajel do Británie a snažil se Brity přesvědčit, aby zůstali, tak místo toho prohlásil ať si táhnou, když chtěj. Takhle se nejedná s nikým, natož s Brity, kteří na něj koukali jako na toho “fooler from Bruxelles” (hlupák, blb z Bruselu).
Pro ČR, jako malou zemičku uprostřed Evropy se jednání o Brexitu stanou doufám mementem, že tzv. Czexit nepřipadá v úvahu a nikdo soudný o tom nebude mluvit nahlas.
Great Britain
Velká Británie je jaderná velmoc, která se výkonem řadí na 3-5. ekonomiku světa. Mají stále nezanedbatelný vliv v bývalých koloniích jako třeba v Indii nebo na Srí Lance. Mají mimořádné transatlantické vazby na USA a Kanadu. Prostě ve světové ekonomice “něco” znamenají. Na rozdíl od nás.
Pamatuji si jako dnes to ráno 24.6.2016, když jsem se ze zpráv dověděl, že v referendu zvítězil Brexit. A navíc jenom v poměru 51,9 ku 48,1. Od začátku si nemyslím, že to bylo a je dobře. V dnešním stále rozděleném světě je jakékoliv oslabování západní soudržnosti špatně.
Británie v mnohém EU obohatila. Opačně to platí jakbysmet. Škoda, že už tomu tak nadále nebude.
Na druhou stranu, když už se to stalo, tak bych rád svým oblíbeným Britům popřál mnoho štěstí na jejich samostatné cestě. Moc Vám přeji, aby Vaše země vzkvétala a abychom nadále rozvíjeli naše vztahy i obchod. A Bůh ať ještě dlouho ochraňuje Vaši Královnu.
Na to, že Vám přeji všechno nejlepší si na Nový rok dám Full English Breakfast (neboli Full English) a oslavím s Brity jejich novou budoucnost. A budu se těšit na snídani v Londýně, až to bude možné.