Pokud toužíte v zimě po sluníčku, chcete všechny vymoženosti civilizace a máte dost peněz, bude vás Dubaj velmi bavit.
Jiné vůně
Moje vnímání Dubaje ovlivnil fakt, že měsíc před její návštěvou jsem strávila 2 týdny v Asii, navíc poprvé v životě. Neustále jsem tedy srovnávala chuť, vůni a autenticitu Indonésie s pouštním zábavním parkem, kterým Dubaj rozhodně je. Je něco jako Las Vegas – časoprostor a ekonomický ekosystém, který jako kdyby spadl z nebe do pouště. Obří Disneyland pro turisty z celého světa, manifestace bohatství a pokroku. To ale neznamená, že nestojí za návštěvu. Rozhodně ano.
Let do Dubaje není dlouhý a lze jej pořídit i za 6 tisíc. Pokud máte rádi luxus, na výběr máte první třídu letu společnosti Emirates v dvoupatrovém airbusu. V případě Emirates bude velmi příjemný let i při economy tarifu.
Prachy kam se podíváš
Celá Dubaj je opulentní. Vše je zde postavené nově a stále se staví. Tzn. že brzy získáte pocit, že jste se ocitli na obřím staveništi futuristického sídliště, na jehož střechách určitě přistávají létající talíře. Mrakodrapy jsou zde velmi blízko sebe a je jich opravdu hodně. Stále jsem se tedy zamýšlela nad tím, jestli v nich jsou vůbec nějací lidé. A také mi nesedělo relativně malé množství lidí v ulicích a rozsah místní výstavby.
Žijí zde pouze 3% místních, vše ostatní jsou turisté a pracující z celého světa a všech oborů. Staré město je malý kousek země kolem vodního kanálu a je to asi jediné místo, kde na vás dýchne něco autentického. Místní trh se zlatem tvoří obří podíl prodeje zlata na celé zeměkouli a stojí za návštěvu.Zvlášť pokud rádi smlouváte.
Vše ostatní je jedno velké nákupní a zábavní centrum. Od uměle vytvořených pláží, přes opravdu bizarní sjezdovku v nákupáku. S neomezeným rozpočtem si pojíždění taxíky mezi butiky, restauracemi, bary a pláží asi na pár dní umím představit. Pravdou ale je, že první účet v obyčejné pizzerii nám málem zlomil vaz a zbytek pobytu jsme se snažili využít všech low budget tipů.
Růžový vagón
„Lítačka“ na místní supermoderní nadzemní metro se opravdu vyplatí. Pokud cestujete jako žena a nedejbože poprvé do arabského světa, máte nejdřív trochu problém vydýchat dámský separační růžový vagon. Brzy ale získáte pocit, že než se tlačit s cizími muži v davu, prostorný dámský vagon je vlastně výhra.
Jiný kraj, jiný mrav
Právě tento zásadní kulturní rozdíl byl jednou z nejzajímavějších zkušeností. Rozdílné prostory pro muže a ženy, zahalení atd. zůstává v Dubaji dané, ač se město snaží být kosmopolitní. Evropská žena může být tedy velmi překvapená, jaké pocity v ní tohle vyvolává. Od soucitu po strach, despekt a zlobu. Já sama jsem do Dubaje přijela s tím, že mi rozhodně nikdo nebude diktovat, co budu mít na sobě a kam můžu. Během pár dní pobytu jsem se z kraťasů a tílka postupně propracovala k dlouhé sukni i rukávům. A když jsem se ve Starém městě ztratila a sama bloudila ulicemi, kde byli jen muži s nepřátelskými pohledy…kulturní zkušenost byla autentická víc, než jsem si přála.
Ale zpět k turistickým radovánkám. Návštěva Burj Khalify, nejvyšší budovy světa, je určitě pro pobyt klíčová. Nejkrásnější je při západu či východu slunce, zabookovat ji ale musíte měsíce dopředu. Nicméně i v 11 hodin večer je cesta přes 163 poschodí impozantní. Stejně jako zpívající fontána na úpatí této věže. Dubaj vás nenechá se nudit, lákadel je všude mnoho.Pokud potřebujete i něco skutečného, nevynechejte pouštní safari. Prostor města budoucnosti během pár minut vystřídají nekončící písečné duny a když budete mít štěstí, přes folklórní vystoupení a bufetové občerstvení v „oáze“ na vás dýchne i duch arabského světa.
