Je jen málo těžších otázek. Jsem přesvědčená o tom, že lidé, kteří se takovými úvahami nezaobírají, to mají svým způsobem v životě jednodušší. A mnoho z nich žije i naplněný a spokojený život..tak nějak intuitivně. Protože v sobě našli dar, o který se dělí se svým okolím.
V japonštině existuje pojem „ikigai“..cosi jako důvod, proč ráno vstát z postele. Ale nemyslí tím fakt, že musíte do práce, protože hypotéka. Moc se mi líbí vysvětlení, že jde o průnik mezi 4 prvky:
Co umím + co ode mne svět potřebuje + co mě baví + za co mohu dostat zaplaceno
S věkem a odškrtanými položkami na seznamu (syn, dům, strom, kariéra..) se pátrání po smyslu a ikigai objevuje čím dál častěji. S každým životním jubileem se navíc vkrádá bilancování a úzkost z toho, kolik času ještě zbývá. Do okamžiku, kdy ta bilance bude poslední.
„Nevím, kolik času Ti ještě zbývá, ale nikdy ho není tak málo, aby se nedal naplnit velkým životem“
Citát je z knihy Karlaz, kterou naplňuje svůj smysl Tomáš Gavlas. Poté, co podobně jako já opustil svět médií, věnoval 2 roky života tvorbě inspirativního příběhu, který si i sám vydal. Už za ten fakt má můj velký respekt. Stejně tak za množství kilometrů, které strávil putováním a hodin věnovaných meditaci. S cílem vyčistit své myšlenky, aby slova v knize dokázala zanechat otisk.
A protože jde o druh knihy, která se do každého čtenáře otiskne podle jeho momentálního nastavení, není toto její recenze. Spíš osobní zamyšlení na stránkami, které jsem si založila já.
Je důležité dát si svůj dům do pořádku
Kdybychom žili před více než 100 lety, základ našeho bytí by byla vlastněná půda. To, jak bychom se o ni starali a práce, kterou bychom do ní vložili, by nám přinášelo adekvátní obživu. Způsob hospodaření s našimi „statky“ se ale dramaticky změnil a stává se často nepřehledným chaosem. A jeho nános nám znemožňuje vidět podstatné. Dát si dům do pořádku neznamená obsedantně pucovat záchod, ale pochopit, že naše domovy jsou pořád půda, na které hospodaříme (s věcmi i vztahy). A je správné ji zbavit plevele a pěstovat na ní něco, co nám nasytí duši. Protože jiný hlad už dnes neznáme.
Důležité je nalézt na cestě spojence
Některé máme možnosti si vybrat, někteří nám byli dáni. Je zajímavé se zamyslet nad rodiči jako průvodci a spojenci začátku každého z nás. Určitě je i v komplikovaných vztazích něco, za co můžeme být jejich spojenectví vděční. A děti jsou největší učitelé, zrcadlo a zdroj zpětné vazby.
Poznat v životě lidi, kteří vám pomohou najít v sobě něco dobrého, rozvíjí vaše nadání, pomohou vám najít příležitosti, jak se o ně se světem podělit, to je skvělé. Považuju za výhodu, že celoživotní přátelství mé generace vznikla v době bez mobilů a internetu. Přesto má dnešní technologie zrovna pro hledání spojenců nesporně mnoho výhod.
Důležité je kráčet k jednoduchosti
Samota, minimalismus, půst, chůze…tolik článků a příruček bylo napsáno kolem zjednodušení našeho bytí.
Jedno-duchost, jedno-duchý...čeština je někdy krásná ve skrytých významech. Přesto, že Karlaz je z velké části duchovní literatura, zůstanu na povrchu. Víme, že hromadění dalších a dalších věcí přináší krátkodobé uspokojení a mnoho našich potřeb je uměle vytvořených. Dáváme nálepky speciálních diet banálnímu faktu, že nejíme polotovary. Z obyčejné chůze uděláme nordic-walking a musíme si kroky počítat. Budiž..v tomhle případě je to alespoň správným směrem. Tak či onak, jen skrze zjednodušení dokážeme ostřeji vidět, co je uvnitř a naše pozornost netěká po vnějších atrakcích.
„Smysl není myšlenkou, ale součtem rozhodnutí, která uděláš a práce, kterou vykonáš“
Vaše rozhodnutí koupit si Tomášovu knihu pomůže naplnit jeho poslání. A věřím, že si v ní každý najde inspiraci k práci, kterou vykoná sám na sobě. Více na www.karlaz.cz.