letos jsem opravdu byla hodná, a tak bych si přála splnit pár přání:
- aby oslavy Tvého narození byly letos více o zastavení se a podumání, o setkávání blízkých i kolemjdoucích
- aby si lidi darovali spíš radost ze sdílených okamžiků, než drahé „věci“
- aby nikdo, kromě těch, co chtějí být sami dobrovolně, nebyl sám
- aby prodavačky a prodavači měli toho 24. už volno a nemuseli otročit kvůli pár nedochvilným zákazníkům
- aby řidiči doručovacích společností nezešíleli přepracovanost
- aby nám kapři odpustili, co na nich napácháme
- aby lidi měli vůli sami o sebe víc pečovat, hýbali se, jedli střízlivě a nemuseli se svými neduhy tolik zatěžovat zdravotní systém
- aby se rodiče aktivně zajímali, co jejich děti trápí, a naslouchali jim
- aby si lidé víc vážili přírody a chránili její zdroje, například šetřili s vodou, recyklovali odpad, hlavně plasty, nelétali zbytečně letadlem, když TAM jede vlak
- abychom byli schopni naslouchat ostatním a neodsuzovali jee pro odlišný názor
- abychom neměli předsudky vůči jakýmkoliv odlišnostem, které život přináší
- aby lidi neměli nadhodnocená očekávání a pak ventilovali svoje zklamání z jejich nenaplnění
- abychom se více zajímali o staré lidi a věnovali jim denně aspoň pár minut, nic nám neuteče
- aby rodiče byli svým dětem příkladem hlavně činy, ne jen slovy, která stálým opakováním stejně zapadnou
- aby muži byli zase gentlemany, co se nebojí ženy pouštět ve dveřích a pochválí jim účes, úsměv...
- aby ženy byly znovu dámami, múzami a nebály se věnovat mužům za jejich galantnost svůj obdiv
- aby lidé dobře rozeznali, komu je potřeba pomoci a učinili to
- aby lidé nezaváhali při zastání se slabších a ohrožených
- aby se lidi naučili více ostatním naslouchat a nesoudit, dokud nevědí
- aby odlišnost, ať už názorová nebo vizuální, nebudila nenávist
- abych se mohla bez bázně za šera či za tmy svobodně pohybovat i na odlehlých místech
- abych se nemusela bát o své kolo, když ho zapomenu zamknout
- abych se nemusela bát, jakou ostudu zas udělá pan prezident, koho pozuráží a kam spadne
- abych se nemusela stydět za „svého“ premiéra, který má pořád nějaké problémy se zákony země, kterou řídí
- aby k nám promlouvali lidé, kteří nám mají co sdělit, a ne pablbové, co jen plácají prázdnou slámu
- aby nám vládli osvícení politici, kterým propůjčujeme tak trochu i svoje svědomí
- aby se lidé nebáli větší angažovanosti ve veřejných věcech a víc se cítili součástí občanské společnosti
- aby naše slova byla v souladu s tím, jak to cítíme a děláme
Aby to všechno lidské konání dávalo nějaký smysl.
Děkuju Ti, Ježíšku, že mi splníš alespoň jedno z těch přání.
Tvoje Ire