R.I.P. Lilibeth

Umřela mi královna. A neříkejte, že jste si ji taky trochu nepřivlastňovali. A nezáviděli jim ji. A že chlapi nebrečí.

Když jsem se tu zprávu včera dověděl, bylo mi smutno. Přemýšlel jsem, co o tom dneska napíšu. Nic jsem nevymyslel. Nakonec jsem se rozhodl, že použiju Tweet Mirka Topolánka. I dnes ráno mi připadá nejlepší, co jsem našel.



Měl jsem pro ni slabost. Mám obecně slabost pro anglosaský svět a ona byla jeho symbolem. Když jsem se narodil, Ona už byla více jak 13 let na trůnu. Jako drtivá většina lidí jsem nezažil jiného panovníka. 

I když bylo jasné, že její odchod se nezadržitelně blíží, myslel jsem si, že je věčná. Podvědomě jsem v ní měl jakousi jistotu, že věci fungují, jak mají.

Slíbila, že bude sloužit lidem a Británii a svůj slib dodržela.

Foto: Stefani Reynolds

Vlajka na střeše Bílého domu vlaje na půl žerdi.

Ať žije král.

Jak hodnotíte tento příspěvek?

Klikněte na hvězdičky a ohodnoťte!

Průměrné hodnocení 5 / 5. Hodnotilo: 2

Zatím žádné hodnocení! Buďte první, kdo ohodnotí tento příspěvek.



Okomentujte příspěvek



To, co se dnes zdá být jako tragédie nebo ztráta, se zítra jeví úplně jinak. Většinou zjistíme, že je to nový začátek nebo minimálně příležitost. Jde o to, dát sám(a) sobě šanci.
— Pavel Pulkráb

Copyright 2021 Fine50 © All Rights Reserved