Nejsem automobilový nadšenec ani nevnímám automobil, jako statusovou záležitost (i když možná někdy?😎). Prostě jen používám auto každý den, jako dopravní prostředek, a tak se na testovaný automobil také budu dívat. Nezaplavím Vás technickými parametry (pro nadšence, jsou uvedeny ZDE) ani podrobným rozborem pohonného ústrojí. Budu se na auto dívat očima běžného řidiče, který nepotřebuje vědět, že jeho auto má největší kufr ve své třídě, nejdelší rozvor nebo, jakou má konstrukci zadní nápravy.
Chci se s Vámi podělit o řidičovy dojmy z třídenního seznámení s touto vlajkovou lodí Mazdy.
První dojmy
Mazda CX-60 je pořádný kus auta. Na první pohled Vás zaujme svou mohutnou přídí, která se v příštím roce stane domovem 6-ti válcových agregátů. Po nastoupení se dojem z mohutnosti ještě umocní. Při výhledu vpřed, přes příď vozu, se však nemohu zbavit pocitu, že auto je sice mohutné, ale poněkud úzké. Výhledy ostatními směry jsou s ohledem na SUV uspokojivé.
Pracoviště řidiče působí přehledným dojmem a ze všech stran je znát, že automobilka pokukuje po prémiové třídě. Srdce řidičovo zaplesá nad pohledem na ovládací prvky - všude příjemně veliká a dobře rozmístěná tlačítka! ❤️ Avšak nejedná se o žádné retro, ve výhledu řidiče najdete, v duchu současných trendů, tři rozměrné displeje. Avšak považte, ani jeden z nich není dotykový. Nebudete se muset dívat na neustále upatlané cosi, kde se za jízdy zoufale snažíte trefit potřebnou volbu v košatém menu.
Personalizace pracoviště
Dalším dotekem budoucnosti je nastavení pozice řidiče. Jistě si všichni pamatujete z autoškoly, že první, co je třeba udělat po dosednutí do vozu, je nastavení sedadla, zrcátek a volantu do polohy odpovídající naší postavě. Někteří z nás to dělají bezmyšlenkovitě, jiní vůbec a někteří se instalují do poloh pro řízení vysloveně nevhodných.
V Mazdě je vše jinak. V menu infotainmentu zvolíte výšku Vaší postavy a spustíte “harmonizační” proceduru, která za využití vestavěné kamery proveden nastavení sedadla volantu a zrcátek za Vás. Pozoruhodné divadlo.
Další nezbytnou součástí personalizace auta je spojení s Vaším smartphonem. Zde je rovněž všechno v naprostém pořádku. Nabídka menu Vás intuitivně provede celou procedurou a… telefon je pevně vrostlý do organismu auta. Bezdrátový CarPlay a AndroidAuto jsou samozřejmostí. Spojení po nastoupení do auta je navazováno rychle a je stabilní.
Obsluha
Po dokončené personalizaci se budete rychle v autě cítit, jako doma. Vše je na svém místě a za chvíli budete většinu běžných operací provádět bez zaváhaní. Jedinou obtíž mi zprvu dělalo ovládání na volantu, kde je na první pohled poněkud více ovládacích prvků (včetně ovládání adaptivního tempomatu), ale jsou příjemně velká a dobře rozmístěná, tak si brzy zvyknete.
Po stisku tlačítka POWER se odehraje oslnivě barevné představení (poprvé dobré, ale každý den několikrát?). Ovládání voliče automatické převodovky je poněkud nezvyklé, ale díky za jeho tvar!
Ovládání dvouzónové klimatizace je přehledné a všechny jeho funkce jsou “na očích”, tudíž nebudete nic hledat. Infotainment je ovládán pomocí diskového křížového ovladače, který dobře padne do ruky. Na středovém panelu je ještě volič jízdních režimů a spínač panoramatické kamery jejíž obraz se přenáší na rozměrný středový displej.
Pohonná jednotka
Jak je z titulku patrné, jedná se o plug-in hybrid. Auto má tedy dva motory. První zážehový čtyřválec o výkonu 141 kW a elektromotor o výkonu 100 kW. Celkový výkon hybridního ústrojí je tedy 241 kW. To zní slibně! Pojďme vyrazit na cestu.
Jízdní dojmy
Auto je nastaveno tak, aby vždy upřednostňovalo elektrický pohon. Tedy pokud, a) nezvolíte jízdní režim SPORT, b) nesešlápnete prudce plynový pedál, c) není vybitá baterie. Dojezd čistě na elektřinu se pohybuje kolem 60 km a je možné jet až 140 km/h (u konkurence není běžné). Spalovací motor umí přidat k dojezdu dalších přibližně 400 km.
Při jízdě v obytných zónách nebo po městě obecně je jízda na elektrický pohon dostačující a určitě zcela na místě. Rovněž dojezd na plně nabytou baterii se jeví jako dostatečný. Rekuperace brzdné síly při jízdě po městě umí na dojezdu přidat ještě nějaký kilometr navíc.
Pojďme, ale mimo město. Tady jen s elektrikou dlouho nevystačíme, neboť elektronika vozu vyhodnotí dynamiku sešlápnutí plynového pedálu a bleskově nastartuje spalovací motor, ten se poslušně přidá a auto Vás svižně posílá k vstříc rychlostním limitům. Tato situace nutně u řidiče zvyklého denně řídit auto s dojezdem přes 1000 km na plnou nádrž, vyvolá úzkostlivé pozorování ukazatelů aktuálního dojezdu na obě média.
Dobíjení baterie
Reálný celkový dojezd ovlivňuje řada faktorů jako je, styl jízdy, zatížení vozu, okolní teplota, profil trati ap. Podle mého soukromého odhadu se však řidič, alespoň v letních měsících, může spolehnout na reálný celkový dojezd 450 km. Zda je to dost nebo málo posuďte sami.
Spoléhat na to, že baterie bude rekuperací průběžně dobíjena, a tím se celkový dojezd výrazně prodlouží je risk, na který bych nesázel. Ne že by rekuperace nefungovala. Mě osobně vykazovala až neuvěřitelné výsledky. Na 35 km jízdy mimo město, v režimu SPORT, s vysokým stupněm rekuperace mi infotainment tvrdil, že jsem dobyl baterii na 17 km navíc. Auto jsem poté na noc odstavil bez nabíjení a z dojezdu na elektřinu 10 km ubylo.
Při pravidelném používání je tedy třeba počítat s každodenním nabíjením baterie (spíše každonočním). Jedině tak si budete moci dopřávat plného potenciálu pohonného ústrojí bez obav z neočekávaného snížení dojezdu nebo zvýšení průměrné spotřeby benzínu (testované auto ukazovalo 4,5 l/100 km).
Co když se baterie přeci jen vybije? 141 kW benzínového motoru je i pro tohoto “drobka” slušná hodnota a celkem dobře s nimi vystačíte. Nespoléhejte na ně však příliš často. Jinak můžete na slušnou průměrnou spotřebu zapomenout!
Jak to na mě celé působí
Auto je to pěkné 🙂, živé a kvalitně provedené. Při jízdě na méně kvalitních silnicích je i vzhledem ke své velikosti poměrně neklidné. Možná je to také způsobeno poněkud měkčeji naladěným podvozkem. V přední řadě sedadel je, dle mého názoru, vše v pořádku. V druhé řadě je poněkud méně místa pro nohy, než jsme od německé konkurence zvyklí.
Všechny ovládací prvky jsou příkladně umístěny a fungují bez zaváhání. Hodnotím celkovou kvalitu provedení a musím zmínit vestavěnou zásuvku na 230V se slušným výkonem.
Plug-in hybridní ústrojí mi však u auta této velikosti a kategorie nedává příliš smysl. Myslím si, že je to zajímavá možnost pro auto určené převážně do městského provozu. Tam funguje celkem dobře, a dle mého názoru přináší i očekávané benefity tiché a bezemisní jízdy. Mazda CX-60 je však všechno, jen ne malé a obratné auto, se kterým chcete každodenně brázdit městskou džungli. Přes tyto výhrady je však i pro mne zajímavým autem a určitě si počkám na jeho provedení s šestiválci, které mají dorazit na náš trh v příštím roce.
