U nás trochu zapomenutý, v podstatě málo známý svátek, který se ale slaví napříč zeměkoulí, hlavně v zemích, kde se mluví anglicky.
Žije u nás relativně málo Irů. Jsme zvyklí na jiný druh piva. To budou asi ty hlavní důvody, proč u nás nejsou oslavy sv. Patrika příliš rozšířené.
Svatý Patrik je patronem Irska a tento svátek se v různých podobách slaví již více jak 1500 let. 17.3 je výročí smrti tohoto světce. To on přinesl do Irska křesťanství a od té doby se slaví v různých podobách na mnoha místech světa. Například v Chicagu ten den obarvují řeku Chicago na zeleno.
Zažil jsem oslavy tohoto svátku několikrát v Praze a jednou ve Vídni (2019). Pokaždé to bylo radostné, zelené, příjemné, taneční a pivní. Ve Vídni, kde oslavy byly podstatně větší než v Praze jsme si s Evou říkali, že určitě zajedeme příští rok na oslavy tohoto svátku někam, kde se opravdu slaví. Tak si to letos říkáme již potřetí. Snad příští rok.
Mnohokrát jsem zde psal o cestování a o tvářích tohoto koníčku. Jednou z nich je ochutnávání jídel a pití kamkoli se vydám, nebo vydáme. Tentokrát mi bude chybět (už podruhé) ochutnávání různých druhů zelených piv a tradičního Guinesse.
Kdo toto pivo nezná a pivo pije, by ho určitě neměl zapomenout ochutnat. Mě, milovníkovi klasického českého ležáku, toto černé, karamelové, lehce vyprchalé něco, ze začátku moc nechutnalo. Ale postupem času jsem mu přišel na chuť. V Praze je pár hospod, kde Vám ho načepují.
U nás jsme zvyklí na klasická spodně kvašená piva a ležáky. Guiness je svrchně kvašené pivo, které se vyrábí z praženého sladu a proto má lehce karamelovou příchuť, chmele a ječmene. Tomuto druhu se mimo jiné říká Stout.
Vzhledem k tomu, že máme zavřené hospody, nezbývá nám nic jiného, než si koupit plechovku a přiťuknout si doma. Není to samozřejmě ono, ale musím uznat, že zrovna vychlazený Guiness z plechovky není špatné pití. A po vzoru Irů si k tomu dát nějaké zelené jídlo.
Zajímavou informací je, že se na přání Guiness čepuje i nechlazený. Jojo, taky mě napadají známé vtipy o teplém pivu…..
