Nebudu Vás přesvědčovat, že tyto volby jsou ty nejdůležitější ze všech. Nejdůležitější na nich je to, že je máme.
Ještě jsem zažil “volby” za bolševika. Nebyl jsem žádný hrdina a tak jsem volil jednotnou kandidátku Národní fronty. Hahaha, vzpomínáte? Otevřeně přiznávám, že jsem jim to tam hodil, protože jsem studoval VŠ a nechtěl jsem mít problémy.
Takže Vy, kdo si tu bolševickou šaškárnu pamatujete si jistě vážíte toho, že máte možnost si vybrat z 22 stran (ano, mnohdy obskurních) a z cca 5200 kandidátů (mnohdy ještě obskurnějších). Podstata je ale v tom, že máte volbu.
Beru volby jako naprosto samozřejmou povinnost spořádaného občana. Dokonce by mi nevadilo, kdybychom měli volební povinnost. Mají ji i v několika civilizovaných zemích (Švýcarsko, Belgie, Francie, Řecko, Lucembursko, Austrálie, Singapur, Argentina). A myslím, že to nikomu neubližuje a kvalitu demokracie nesnižuje.
Pro sebe to mám nastaveno tak, že nemám volební právo, ale volební povinnost. Protože pokud o tom přemýšlím, zvednu se a jdu volit tak, jak to odpovídá mému sociálnímu postavení, smýšlení a IQ, dělám něco nejen pro sebe, ale i pro moje děti a pro stát.
No a potom si mohu stěžovat, nadávat, angažovat se. Pokud bych nevolil, mám právo akorát tak mlčet (chtělo by se říci: držet hubu).
Nemám žádnou naivní představu o tom, že kdokoli kandiduje je 100% morální a spravedlivý. Jak jsem včera psal, mnoho z kandidátů je podprůměrných (někdy hůř, než podprůměrný). Ale i v tom je kouzlo volby. A jak píše kolegyně Ire, možnost volby znamená svobodu. Pravda, i nevolit je volba a svoboda.
Je třeba si ale uvědomit, že tím, že nejdu k volbám, dávám proporcionálně část hlasu i tomu, komu bych to nikdy nehodil. A to je podpůrný důvod, proč k volbám zásadně chodím.
Často slýchávám argument, že není koho volit. To považuji pouze za pseudoargument líných lidí. Nejsem nabídkou nijak nadšen, ale pokud se člověk malinko zamyslí, jistě najde někoho, jehož směřování mu alespoň trochu vyhovuje. Navíc má možnost kroužkovat. Prostě udělejme každý z nás svůj vnitřní kompromis.
Zpátky na začátek, holoubkové. Koukejte se dneska nebo zítra zvednout a jít volit. Protože nevolit znamená kousek Vašeho hlasu tomu, koho vůbec nechcete.
Stačí umět počítat do tří. V nejhorším stačí i do dvou.
