Cti otce svého i matku svou

Správně. Máte pravdu. Je to páté přikázání, které najdeme v Bibli. Jeho přesné znění jest: 

“Cti otce svého i matku svou, abys dlouho živ byl a dobře Ti bylo na zemi”.

Co mou úvahu spustilo? Podíval jsem se na Twitter a celou timelinu pokryla videa o “návštěvě” Andreje Babiše jr. na předvolební akci Andreje sr. a reakce na tuto událost. Video jsem si pustil opakovaně. Jako otci dvou synů mi běhal mráz po zádech. Mezi otcem a synem stála řada bodyguardů.



Co si budeme povídat, vztahy s rodiči jsou většinou to, co nás v životě nejvíce formuje a ovlivňuje. Ať se nám to líbí, nebo ne. 

Každý z nás jsme zcela jistě měli období, kdy naše vztahy s rodiči byly více či méně komplikované a kontroverzní. Každý z nás měl tedy období delší nebo kratší kdy, přiznejme si to otevřeně, nectil rodiče, nebo alespoň jednoho z nich. 

Většina z naší věkové skupiny má rodiče již velmi seniorní a obzvláště vztahy a péče o matky nám dodržování zmíněného přikázání komplikuje. Jak s se s věkem zvýrazňují špatné vlastnosti a jak klesají kognitivní schopnosti. Většina z nás ale o své rodiče v tomto duchu pečuje, nebo jim pomáhá. Máme to asi biologicky zakódováno. I když často pochybujeme, je to tam.

Zmíněná událost mě vede k otázce, zda tato křesťansko-židovská povinnost je platná vždy, všude a u každého rodiče. 

U vztahů nás rodičů ke svým dětem je to jednoduší. Naše láska je bezpodmínečná, laskavá a věčná. Rodič miluje svoje dítě za jakýchkoli okolností ať dítě dělá cokoli, chová se jakkoli. I kdyby to byl zločinec, drogový dealer, vrah. Opačně je to komplikovanější.

Má člověk, jako Andrej Babiš jr. povinnost ctít svého otce, který se k lidem chová jako jeho otec? Který se k němu choval a chová tak, jak vychází v současné době najevo? 

foto: Petr Našic

I v těch nejostřejších mafiánských rodinách platí, že vlastní děti a jejich matky se chrání za každých okolností. Platí to i pro ty, kteří se připojí k rodinnému businessu. Andrej Babiš toto pravidlo nectí a v klidu obětuje vlastního syna, udělá z něj bílého koně a blázna.

Znovu se ptám: “Zůstává juniorovi i za takových okolností biblická povinnost ctít otce svého?”. Matku evidentně ctí, veřejně ji neobviňuje, nemluví o ní, i když ho nechala odvést do nemocnice na nátlak AB, sr. Zná svého otce dobře, ví jak je brutální a matce slabost odpouští. 

Kacířská otázka zní: “Má člověk, jako AB, sr. právo vyžadovat, aby byl svým synem ctěn?”. Vždyť se to praví v Bibli. Musí to být opravdu pro juniora velký vnitřní boj, když ví a má na to hmatatelné důkazy, že jeho otec je tolika lidmi opravdu upřímně nenáviděn? Jak se chová. Jak zachází s lidmi ze svého okolí. Jak získával a získává majetek?

Nevím kam až tento příběh rodinných vztahů dospěje, ale s tím co zatím víme, juniorovi jeho dědictví opravdu nezávidím. Ani finanční, ani mentální ani vztahové. 



Ani ten vnitřní boj, zda ctít svého otce.

Jak hodnotíte tento příspěvek?

Klikněte na hvězdičky a ohodnoťte!

Průměrné hodnocení 4.2 / 5. Hodnotilo: 5

Zatím žádné hodnocení! Buďte první, kdo ohodnotí tento příspěvek.

Okomentujte příspěvek



To, co se dnes zdá být jako tragédie nebo ztráta, se zítra jeví úplně jinak. Většinou zjistíme, že je to nový začátek nebo minimálně příležitost. Jde o to, dát sám(a) sobě šanci.
— Pavel Pulkráb

Copyright 2021 Fine50 © All Rights Reserved