Včera to bylo přesně 55 let, co světlo světa spatřila v Malostranské Besedě první jednoaktovka Zdeňka Svěráka Akt (lehce morbidní rodinná komedie s podtitulem „hra se zpěvy a tanci“).
Nevím jak Vás, ale mě provází pan Cimrman prakticky celým mým životem.
Na samém začátku se objevilo několik autorů, herců a režisérů, nicméně velmi záhy vykrystalizovala autorská dvojice Svěrák a Smoljak a základ hereckého souboru. V divadle vystupují výhradně muži, kteří zastávají i ženské role. To je pravděpodobně i jeden z hlavních důvodů, proč divadlo vydrželo prakticky ve stejném základním složení dlouhých 55 let.
Herci odcházeli a přicházeli, někteří umírali. Synové některých z nich v divadle začali hrát v rámci sociálního programu „Synové pomáhají otcům“.
Z autorské dvojice žije jenom Zděněk Svěrák. Ladislav Smoljak zemřel v roce 2010 v 79 letech. Zdeněk Svěrák stále v divadle hraje a co je pozoruhodné, soubor stále uvádí všech 15 divadelních her, které dvojice S&S pro divadlo napsali.
Autorská dvojice napsala i scénáře k několika filmům, ve kterých se objevuje postava geniálního českého vynálezce.
Zvláštní je, že se během let stal z fiktivní postavy absolutním kulturním fenoménem, jehož hlášky se staly běžnou součástí češtiny a života prakticky všech Čechů jakéhokoli společenského postavení. Samozřejmě kromě Václava Klause, který tomu nerozumí.
Pokud je mi známo, jedná se o světový unikát. Navíc pan Cimrman byl zvolen Největším Čechem ve stejnojmenné anketě. Na další místa odsunul Karla IV, T.G. Masaryka a Václava Havla.
Abych nepřeháněl, neuplyne týden, abych nepoužil nějakou Cimrmanovu hlášku.
Pane Svěráku, mistře, přejeme Vám zdraví a mnoho dalších plodných let života. A taky nadále beznadějně vyprodané vstupenky do Vašeho divadla.
