Život je pořád stejný. Takhle to bude až do smrti. Pořád dokola. Práce mě vlastně nebaví. Šéf je hňup a už mi 5 let nepřidal. Žena už mě nezajímá. Děti jsou nesnesitelné. Pivo už mi taky tak nechutná. Kámoši už mi nevolaj - asi maji nějaký problémy. Už jsem se nezasmál ani nepamatuju. A tak se dá pokračovat až donekonečna.
Každej den vypadá stejně. Ten život fakt nestojí za nic. A může zato manželka. Muže zato séf. Může zato, že jsem se blbě narodil. Jó kdybych se narodil třeba v Americe, to bylo něco jiného. Může zato máma, že mě blbě vychovala. Může zato fotr, že mi vybral blbou matku.
Na tu televizi se nedá koukat. Co to tam dávají za kraviny. A ty zprávy. Co jsme si zvolili za imbecily. Všichni akorát blbě kecaj a kradou.
Já jsem svělej, ale všichni kolem jsou úplně nanic.
A hlavně mě pořád nenapadlo, že když dělám pořád dokola stejné věci, nemůžu očekávat jiné výsledky.
