Kam za teplem v zimě – část 3 – Srí Lanka

Vypůjčil jsem si nadpis článku od kolegyně Jany a budu pokračovat v typech, kam lze vyrazit v zimě a dostat se z nepřízně počasí u nás ve střední Evropě, kde to od listopadu do února nestojí s počasím za moc.



Stane se to opravdu výjimečně, ale někdy se prostě zadaří. S Markem jsme pracovali na projektu, který vyústil školením uživatelů a personálu v hotelovém resortu na Maledivách. To je takový ten tyrkysový ráj s bungalovy na nožičkách uprostřed nekonečného oceánu. Kýčovité obrázky, které jsou ale obrazem skutečnosti,  najdete v každém katalogu cestovních kanceláří. Dnes to ale bude o ostrově, který je jen hodinu letu na východ – Srí Lance.

Když se podíváte na mapu, uvidíte charakteristický tvar kapky. Přirovnání ke kapce používají spíše romantici, já se kloním k přirovnání, které používali Holanďané od dob koloniálních – uzená kýta.

Známá destinace

Srí Lanka je mezi Čechy populární. Desítky jich tam žijí na stálo, několik tam i vlastní malé resorty. Jako už dnes téměř všude na světě, dá se sehnat ubytování ve všech cenových a kvalitativních úrovních. 

Přiletíte zcela určitě do Colomba, což je hlavní město, ale to se pravděpodobně nestane vyhledávaných centrem Vašeho zájmu. 

Letiště se nachází na sever od Colomba, vlastně už je to Negombo, a to už je trochu zajímavější místo na začátek pobytu na Srí Lance a na řekněme dvoudenní aklimatizaci. Zásadně cestuji a cestujeme jako indivindi a nikdy nekupujeme zájezdy o cestovek. Měl jsem od kamarádů cestovatelů několik telefonních čísel na místní lidi, co se živí pomáháním turistů službami na Srí Lance. Kamkoliv jedu, většinou si na letišti půjčíme auto a hurá za poznáním. Ani řízení vlevo mi nedělá problémy. V tomto případě  jsem byl upozorněn, že řídit na Srí Lance není úplně dobrý nápad, protože řidiči kamionů a speciálně autobusů jsou zvláštní živočišný druh a pro řidiče, který na jejich způsob řízení není zvyklý jde o život. Jediné pravidlo, které dodržují je pravidlo silnějšího a většího. Mohu potvrdit a tak  – první rada na začátek zní: nepůjčujte si auto, ale najměte si auto i s řidičem. Ono je to dokonce levnější, než si vzít auto z půjčovny.

Mít svého řidiče

My jsme si ve dvou najali auto s řidičem i s ubytováním s tím, že s námi bude jezdit po místech, která si určíme a cestou doplní místa, která zná on jako místní. Pochopitelně, že nás vždy zavezl do hospůdky nějakého svého známého a ubytování volil tak, aby z toho něco měl. Pokud jsme  si porovnali cenu za půjčení auta z půjčovny, běžné ceny za ubytování se snídaní, tak jsme byli s cenou níže, když jsme volili auto s řidičem a s ubytováním. Navíc jsme měli opravdu luxus v tom, že jsme se nemuseli starat o auto, o řízení a riziko nehody jsme snížili na rozumnou míru. 

Celá akce Srí Lanka byla trochu logistický oříšek. Přijeli jsme tam ve dvou, Marek musel po 7 dnech odletět. Já jsem domů tolik nespěchal a tak jsem si naplánovat, že na Srí Lance zůstanu ještě asi 10 dní. Jen tak mimochodem jsem o svém svém plánovaném výletu řekl dalšímu kamarádovi Ondřejovi. Ten se mě jenom mimochodem  zeptal na data a asi za tři dny mi sdělil, že za mnou na těch druhých 10 dní přijede, a že už se dohodl se svými známými, že mě tam vystřídají až já poletím domu, oni se přidají k němu. 

S Ondřejem jsme zopakovali stejný scénář s autem s řidičem, akorát jsme před tím vyzkoušeli místní vlakovou dopravu. Chtěli jsme prozkoumat východní pobřeží a tak jsme se rozhodli, že pojedeme vlakem, 1.třídou, ve spacím kupé z Colomba do Trinkomalé což je cesta přes celý ostrov. Byl to otřesný zážitek, nespali jsme ani minutu. Když jsme leželi na kavalcích, měli jsme pocit, že válíme sudy po kolejích.  

Trocha politické nekorektnosti: Britové odešli roku 1948 a Srí Lanka se osamostatnila. Kdekoli jedete, po  nádražích, silnicích, jdete navštívit výrobnu čaje, apod. všude najdete britské stopy. A v podstatě vše co vidíte bylo postaveno nebo vyrobeno cca před 70 lety. Od té doby, vracím se ke kvalitě železnice, nikdo ani nenaolejoval výhybky, neutáhl pražce a nenatřel vagóny. Ale Brity nesnášíme a hlavně se nesmí říkat Srí Lance Cejlon. 

Zažili jsme tam ještě jednu delší cestu vlakem z Kandy (město ve vnitrozemí, které stojí zato navštívit a hlavně okolní čajové plantáže) do Colomba. Tato cesta byla přes den a tak jsme se celou dobu bavili s místními lidmi. Jsou to povětšinou buddhisté a ti jsou velmi přátelští a cizince mají rádi. Jsou chytří a vědí, že turisté tam utrácejí peníze. 

Mají takové ambivalentní vztahy k bývalým kolonistům. Jeden příklad za všechny. Brity nesnášejí a když jsme se bavili s mladými lidmi kolem 20 let, tak dva ze tří toužili po tom, aby mohli studovat v Londýně. Ti nenávidění Britové mají totiž v rámci Commonwelthu speciální studijní programy. No nejlepší by bylo si po studiích najít práci a zůstat v Británii. Tak se v nich vyznejte. 

Kam ano, kam ne

Která místa navštívit na Srí Lance najdete ve všech průvodcích. Za zmínku stojí již jmenované Negombo, Galle, Kandy, Trinkomale a zkuste navštívit jejich národní parky. Příroda na Srí Lance se opravdu povedla a je třeba místní pochválit za to, že ji udržují na místní poměry čistou. 

Nesmíte samozřejmě minout buddhistické a hinduistické chrámy. Lidé jsou většinou velmi zbožní, zároveň tolerantní. Většinové náboženství je buddhistické a hned po něm hinduistické. Z toho plyne relativně vysoká bezpečnost v podstatě na celém ostrově. Jediná místa, která Vám ani cestovatelé ani místní nedoporučí, je pouze část severního pobřeží. Na Srí Lance zuřila do roku 2009 občanská válka a na severu ostrova jsou ještě znát stopy minulých křivd a násilí. Zbytek ostrova je dostatečně velký, hezký a zajímavý, takže si tuto malou část klidně nechte ujít.

Nechte se rozmazlit

Na Srí Lanku jezdí hodně lidí ze západní Evropy na ozdravné a regenerační pobyty. Nechají se zavřít na jeden až čtyři týdny do rezortu, na tu dobu se z nich stanou vegetariáni, vegani a jogíni. Nic pro mě. Ale proti gustu… Já mohu v této souvislosti ale doporučit navštívit párkrát za pobyt místní lázně a dle Vaši chuti se nechat třeba půl dne rozmazlovat masážemi, olejovými zábaly, saunou a nechat si naservírovat místní pochoutky. To vše za stále velmi příjemné ceny. Milovníkům čaje doporučuji, aby si koupili čaj přímo na plantážích. Pití takového čaje je opravdovým gurmetským zážitkem.

  • Dlaší články autora
Pavel Pulkráb

Pavel je jedním z otců zakladatelů tohoto webu. Rozhodl se, že zúročí své zkušenosti a pokusí se pomoci lidem v situacích, které je zaskočily nepřipravené. Rád říká, že je asi nejstarším člověkem v Čechách, který založil start-up. Již několik let se úspěšně věnuje vlastnímu podnikání v oblasti správy majetku a kryptoměn. Mentoruje projekty a managery. Zjistil, že život v 50+ ho překvapivě baví víc než dřív.

follow me

Jak hodnotíte tento příspěvek?

Klikněte na hvězdičky a ohodnoťte!

Průměrné hodnocení 3.7 / 5. Hodnotilo: 6

Zatím žádné hodnocení! Buďte první, kdo ohodnotí tento příspěvek.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *