Je jí myšlena věcná, promyšlená a diplomatická zpětná vazba. Vedena by měla být s dobrým úmyslem pomoci, či věci změnit k lepšímu. Tento stav je samozřejmě optimální.
Přijímání kritiky by mělo být zhruba obrazem předchozího odstavce.
Kritiku nepřijímáme nikdo rád a většina ji ani nikdy nepřijme.
Dlouho jsem to měl také tak. Nevidím, neslyším, neposlouchám. Ten kdo mě kritizuje je můj nepřítel, nemá mě rád, je to blbec, který nechápe mou genialitu. ....a určitě mi chce ublížit. Závidí, jak jsem skvělý. Při první vhodné příležitosti se mu pomstím..... Jsem uražený, musím se politovat a dotyčného pomluvit.
Pokusil jsem se na kritiku podívat z jiného úhlu.
Jednak jsem zkusil připustit bolestnou myšlenku a položil jsem si otázku, jestli nemá dotyčný náhodou alespoň trochu pravdu. Je to divné, ale dotyční pravdu často mívají. A i když mají pravdu nebrání mi to zůstat ve svých očích úžasným a dokonalým.
Dalším úhlem pohledu, který naplno využívám je čerpání zásadních informací, které mi člověk, který mě kritizuje, poskytuje. A poskytuje mi je zdarma. A mohu se rozhodnout, jestli jeho informace použiji nebo ne. Tyto informace, pokud je správně zhodnotím, mi mohou zásadním způsobem zjednodušit život, ušetřit čas a co víc některé kritiky, které jsem přijal s klidem mi i vydělaly peníze. Nakonec se třeba ukáže, že neměl pravdu a nebyl veden dobrými úmysly. V tom případě jsem získal informaci o něm.
Kritiku mám rád, pomáhá mi. Děkuji za ní.
