Minutový manažer – vše o managementu

Název: Minutový manažer
Název originálu: The One Minute Manager 
Autor: Ken Blanchard, Spencer Johnson
Překlad: Ivan Němeček
Počet stran: 111
Vydalo nakladatelství: Pragma, 1993

Velmi útlá kniha mi přišla do ruky před mnoha lety, když jsem ještě pracoval na  manažerských pozicích. V první chvíli mě překvapila nejvíce svou útlostí. 

Všude slyšíte, že management to je složitá disciplína. Věnují se mu vědecké týmy světových univerzit. Tisíce psychologů. Nespočet manažerů píše litanie o svých cestách na manažerské Olympy. 



A hle, někdo se snaží říct, že má způsob, jak dobře vést firmu, domácnost, obchod, rodinu, školu a je schopen o tom vše vměstnat do 106 stránek a to ještě ne úplně popsaných? 

Samozřejmě mi to bylo sympatické, protože patřím k lidem, kteří když vidí knihu o 500 stránkách a více, nehoří touhou se do ní hned ponořit. 

Autoři oholili celou manažerskou vědu na jenom několik opravdu podstatných  věcí, které musí člověk dělat, aby byl úspěšný a šel ke svému cíli. Musí toho dělat samozřejmě podstatně více. Ale těch, bez kterých se neobejde je opravdu jenom několik.

Když jsem knihu asi tak za hodinu přečetl, byl jsem trochu rozpačitý, protože  opravdu obsahuje pouze několik základních doporučení a pravidel a jejich zdůvodnění. 

Za pár dní jsem si ji přečetl znova a už mi bylo jasné, že autoři mají pravdu a budu se k ní vracet. Vedení je vždy o lidech a o tom, jak je motivovat, abychom dosáhli cíle. Chtělo by se napsat kromě policie a armády, kde stačí jenom velet a nařizovat. 

Není tomu tak. I v armádě a policii pracují lidé, kterým je třeba ne nejenom nařizovat . I ve vojensky organizovaných kolektivech je třeba, aby lidé přesně věděli co mají dělat, a proč to mají dělat. Teď jsem Vám trochu naznačil, co také v knize najdete.

Je to jedna z mála knih, které jsou opravdu použitelné v reálném životě. Aplikace obsažených rad nic nestojí a pomohou jak těm, kteří vedou, tak těm, kteří jsou vedeni.

Připomněla mi příběh ze studií. Na obávanou zkoušku ze statistiky jsme se my, normální učili minimálně dva týdny a většinou jsme si to zopakovali. Měli jsme extrémně chytrého spolužáka, který přípravu zvládl za víkend. Písemku napsal za jedna a u ústní zkoušky předložil obávanému docentovi jeho vlastní seškrtaná skripta.  Z jeho 2×200 stran udělal 75. Ostatní nazval omáčkou a balastem, napsaných jenom proto, že se tehdy platilo za počet stran.

Myslím, že autoři dnešní knihy udělali to samé, jako ten spolužák. 

Šli opravdu na dřeň. Pokud bych to chtěl udělat také – seškrtat omáčku a balast, nenašel bych více jak tři stránky.

Přeji Vám hezké, krátké, ale opravdu obsažné čtení.

Jak hodnotíte tento příspěvek?

Klikněte na hvězdičky a ohodnoťte!

Průměrné hodnocení 0 / 5. Hodnotilo: 0

Zatím žádné hodnocení! Buďte první, kdo ohodnotí tento příspěvek.

Okomentujte příspěvek



Nejlépe hodnocené příspěvky

UVÍZLI JSME V SÍTÍCH :-)



To, co se dnes zdá být jako tragédie nebo ztráta, se zítra jeví úplně jinak. Většinou zjistíme, že je to nový začátek nebo minimálně šance. Jde o to, dát sám(a) sobě šanci.
— Pavel Pulkráb

Copyright 2021 Fine50 © All Rights Reserved