Téma, které řeší celý svět. Najdeme ho jak ve vědeckých časopisech, seriózních zpravodajských webech, desinformátorských fórech. Nebudu se rozepisovat o tom, že nás chce Bill Gates očipovat nebo nám změnit DNA. Od toho máme obecně známé zdroje a obecně známé blby, kteří tato moudra šíří.
Chci dát do diskuse svůj myšlenkový postup a vývoj mého vztahu k očkování proti Covidu. Kdo čte náš web pravidelně, asi si všiml série článků o tom, jak jsem nemoc na začátku tohoto roku prodělal.
K očkování obecně mám konzervativně civilizační vztah. Žijeme ve 21.století a tak bychom měli s rozmyslem využívat všechny vymoženosti, které nám naše civilizace dává.
Jsem zastáncem toho, aby se dítě okamžitě po narození naočkovalo proti nemocem, které se bežně očkují dle vyhlášky. Biomatky a podobné odpírače očkování v roce 2021 považuji za nebezpečná individua a potenciální hrozbu pro nejen své děti, ale i okolí. Skoro bych to zařadil mezi trestné činy obecného ohrožení.
Samozřejmě je potřeba pravidelně dbát na opakování očkování proti tetanu. Na druhou stranu nejsem zastáncem očkování proti každé chorobě, na kterou se vynalezne očkování. Každé očkování je chemie do těla navíc. Takže například žádné každoroční očkování proti chřipce. Zatím. Možná v pokročilejším věku.
O očkování proti Covidu jsem si myslel, že je to také něco v podstatě navíc, co nebudu potřebovat a co si píchnout nenechám. Člověk má přece jenom nějakou imunitu (navíc posílenou o protilátky z prodělané choroby). Původní plán byl, že se nějak (nebudu říkat jak) dostanu k potvrzení o tom, že jsem očkování absolvoval, pokud to bude potřeba.
Postupem času, s novými mutacemi, s informacemi o reinfekcích. Dále těžkých průbězích nemoci u lidí pod 40 let, kteří jsou zdraví, sportují, jsou štíhlí. O tom, že některé činnosti budou umožněny jenom lidem, kteří budou naočkování. Postupně jsem došel k přesvědčení, že se očkovat nechám. I většina lékařů bez rozdílu oborů očkování doporučují a sami se očkovat nechávají. Navíc už byly vakcíny “otestována” na desítkách milionů lidí a výsledky jsou velmi povzbuzující.
Počty komplikací a vedlejší účinky obsahují jednotky případů z výše uvedených čísel celosvětově. Navíc vím, že schvalovací orgány EU a USA jsou tak přísné, že je opravdu nepravděpodobné, že by schválili cokoli, co nebylo opravdu otestováno. Nebo podlehli nějakému politickému tlaku.
Zde můj článek včera končil. V rádiu jsem si odpoledne v autě poslechl rozhovor v ředitelkou SÚKL (Státní ústav pro kontrolu léčiv) paní Irenou Storovou. To je ta instituce, která má konečné slovo s užitím léčivých přípravků.
Tento rozhovor mě utvrdil v mém rozhodnutí se nechat očkovat. Dělám to málokdy, ale zde je odkaz na předmětný rozhovor.
Mám ale obavy o setrvání této dámy v čele ústavu. Z rozhovoru je jasné, proč je trnem v oku Hradu. Je příliš seriózní, věcná, vzdělaná a především znalá problému a svojí práce.