Zemřela Libuška Šafránková. Vždy jsem o ní mluvil jako o Libušce. Osobně jsem ji neznal. Odešel kus mého světa. S Popelkou jsem vyrostl a žil dlouhá léta. Jen málokdy jsem její sledování o vánocích vynechal.
Byla pro mě součástí svěrákovsko-smoljakovsko-cimrmanovského světa inteligentního humoru, laskavosti, krásné češtiny. Na první pohled obyčejného, neokázalého, civilního herectví, na druhý pohled velkého mistrovství.
Nepamatuji se, že by hrála v něčem vyloženě bolševicky trapném. Nikdy, ani po roce 1989 se nepletla do politiky, s nikým si nezadala.
Byla to samozřejmě především Popelka, ale pokud se podíváme na její filmografii, uvidíme ji především v komediálních rolích, mnohdy s Josefem Abrhámem.
Byla to žena velmi kultivovaná a krásná.
Odešel kus české kultury posledních desetiletí. Říká se, že o mrtvých jen v dobrém. Já říkám, že o Libušce VŽDY jen v dobrém.
