Rozevírání ekonomických nůžek

Ne, toho tématu se hned tak nezbavíme, a to nejen v tom ohledu, kolik lidí se koronavirem nakazilo, onemocnělo nebo mu dokonce podlehlo.  Všechny aspekty uplynulých tří koronaměsíců budou ještě dlouho (jak dlouho ?) dobíhat a zcela jistě ještě ovlivní mnoho lidských osudů. 



S nemocí jsme se už snad nějak poprali, se ztrátou blízkých, které nám koronavirus vzal, se budeme stejně, jako je tomu v případě jakékoliv lidské ztráty, vyrovnávat ještě dlouho a každý po svém. S čím se ovšem budete prát bezpochyby všichni, a že se to bude sakra táhnout!, jsou ekonomické dopady nouzového stavu.  Toho stavu, který vláda vyhlásila ve jménu „záchrany životů“, ale který se obrátil jako dusivý dým proti svým „hasičům“ a přinesl  zachraňovaným jinou smrt  – tu ekonomickou.

Každého téměř absolutní  STOP ekonomice zastihlo v jiné finanční kondici. Já osobně o ekonomice toho moc nevím, ale umím si spočítat, kolik musím vydělat, abych pokryla svoje náklady, a jak dlouho vydržím bez pravidelného příjmu, když náhodou nebude. Takové jednoduché 1 + 1, které zvládá snad každý. Jenže jedna věc je umět si to spočítat a druhá stát na nějaké startovní čáře.

Mám takovou svojí, zcela laickou teorii o tom, jak se nouzový stav a propady příjmů lidí podepíše na jejich životní úrovni.

Zavodáři

Kdo to je? No přeci ti, co tzv. nemusí počítat. Lidé, kteří když si koupí Ferrari za šestnáct miliónů, mávnou rukou nad jejich opravou za sto tisíc, protože mají v klidu na další pět takových aut. Takoví lidé mají obvykle svoje „nepotřebné“ peníze někde dobře zainvestované, avšak i oni v důsledku rychlé ekonomické smrti přišli o pár miliónů. Jenže jim až tak moc nechybí, protože mají další „x“, které jim zajistí poměrně slušný život i nadále.

Rádoby střední třída

 Lidé, kteří si v běžném životě nijak zvlášť nevyskakují, ale žijí si poměrně dobře, jen by chtěli ještě lépe. Těm se ovšem tento sen přes noc rozplynul a musí se začít opět zabývat tím, jak zajistit svoje nemalé potřeby a vytvořit  si tolik toužený kapitál, rezervu, aby nemuseli peníze počítat. Jenže vždycky stejně budou. Podle mě sociální skupina krizí koronaviru nejvíce zasažená.

Socky

Mohou to být „easy going“ rodinky, co si z mála peněz udělali životní styl, nebo skuteční nešťastníci, co se nemohou nebo neumí od finančního dna pořád nějak odrazit. Nebo žijí od výplaty k výplatě, ale vždycky nějak vyjdou. O úsporách nemůže být řeč. Takoví lidé byli  a jsou zvyklí žít z mála, a tak vlastně jakoby v současnosti tratili nejméně.

Koronavir, nouzový stav a v současnosti prožívaná ekonomická centrifuga napsaly bohužel scénář mnoha tragických příběhů. A není důležité z jaké sociální skupiny jsou jejich protagonisté. Důležité je neztrácet čas utápěním se ve svém neštěstí, nehledat, viníka, nevzdat to, postavit se zase na tu svojí pomyslnou startovní čáru a rozeběhnout se.

Já vím,  může to vyznít až brutálně zjednodušeně. Ale někdy je dobré zjednodušovat, je to jistá forma přežití. A že o přežití teď v mnoha případech vážně půjde.

Tak na start!

  • Další články autorky
Ire Faloutová

Ire je už velká holka, co má za sebou pár životních kotrmelců,ale pořád se učí žit. Ráda komunikuje, diskutuje, píše a cítí se jako ryba ve vodě ve společnosti opravdových lidí. Má až přemrštěný smysl pro spravedlnost a hledá v lidech vždy to lepší. Je lektorkou jógy a propagátorka přirozeného pohybu. Miluje život, jaký je.

follow me

Jak hodnotíte tento příspěvek?

Klikněte na hvězdičky a ohodnoťte!

Průměrné hodnocení 4.5 / 5. Hodnotilo: 2

Zatím žádné hodnocení! Buďte první, kdo ohodnotí tento příspěvek.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *