Možná, že si pamatujete můj článek o milence, kterou nezapírám, naopak se k ní hrdě hlásím. Tak s tou jsem vyrazil na pravidelnou dovolenou. Sardinie je myslím opravdu vhodná destinace na zhruba týdenní dovolenou se slečnou samotou.
Kudy a kam
Jak se tam dostat je možno vyřešit dvojím způsobem. Dle mého názoru je to hraniční vzdálenost, kam se dá dostat relativně rychle a v pohodě od nás autem. Máte možnost si vybrat ze tří přístavů, ze kterých jede trajekt na Sardinii. Záleží na Vás, jestli dáte přednost delší cestě po italských dálnicích a krátkému trajektu nebo opačně preferujete delší plavbu. Pokud byste jeli po vlastní ose a měli více času, dá se jet trajektem na Korziku, tu přejet a na jihu jste na Sardinii za cca půl hodiny.
Hledejte letecké spojení
Já jsem preferoval rychlý přesun, takže letadlo. Do Cagliari létá v sezoně přímý spoj z Prahy. A i když letíte s přestupem, moc času to nezabere. Z Prahy do Milána a pak už je to frekventovaná vnitrostátní linka. Za pár hodin jste v Cagliari, půjčíte si auto a do půl hoďky jste tam, kde chcete být. Cagliari je příjemné město, ale pro člověka, který cestuje do Itálie často, to není nic, z čeho by si sednul na zadek. Navíc je to velký přístav a hned vedle města se nachází jedna z největších italských rafinerií. Za půl hodiny jízdy už se ale dostanete do zajímavějších míst na jihovýchodě ostrova. Je tady spousta vykopávek, antických památek a krásné pláže s bílým pískem. Je třeba se podívat do průvodce a vybrat si, co Vás zajímá.
Trocha historie
Sardinie byla díky své strategické poloze předmětem zájmu mocných všeho původu. Najdete zde stopy po Féničanech, Kartagincích, Římanech, Osmanech, fašistech. Asi 6000 let staré jsou stopy osídlení kmenů Nuraghu. Dodnes je na Sardinii zachováno tisíce kamenných kruhových věží nuraghi. Ještě starší jsou údajně skalní hroby, které se seskupily do jakýchsi měst mrtvých. Samozřejmě, jako v celé Itálii najdete i na Sardinii „muzeum“ architektury, jak Itálii soukromě nazývám, se zvláštním zřetelem na baroko.
Hledejte spojení trajektem
Co tam?
Sardinie může být cílem jak milovníků historie, divokých hor, kde se dají dělat nekonečné treky, tak jezdit na horských kolech. Na své si přijdou fanoušci klasického plážového povalování. Sardinie má údajně jedno z nejhezčích pobřeží Itálie. Stejně tak si přijdou na své i vyznavači volného plavání. Najdete zde mnoho osamocených pláží a krásných zátok. Samozřejmě je v tom případě nutno počítat s rizikem. Když je člověk na pláži a v moři sám, jedinej kdo mu pomůže, je on sám.
Byl jsem tam na konci září, t.j. už skoro mimo sezónu, takže jsem si s ubytováním nedělal starosti a přes mobil a Booking.com jsem vždycky něco našel. Nebo jsem to neřešil, protože jsem narazil na něco, co se mi líbilo a na místě, které se mi líbilo. Sardinie je k turistům velmi přátelská veškeré služby jsou zde dovedeny téměř k dokonalosti ve všech cenových kategoriích. Pokud se vydáte do přírody a v okolí je k ubytování pouze kemp, určitě v něm najdete několik pokojů „jako“ v hotelu a snídani Vám taky dají. Dá se říct, že v tuto dobu (konec září), není potřeba ubytování předem řešit. Je to příjemné dobrodružství, když ještě ve čtyři odpoledne nevíte, kde budete nocovat.
Hledejte ubytování
Kam se určitě podívat
Projel jsem přibližně jižní polovinu ostrova a pokud bych měl doporučit kam se určitě podívat doporučil bych na jihozápadě navštívit ostrovy a Saint Antioco a Isola san Pietro. Na ten první se dostanete přes most na Pietro musíte trajektem. Toto je doporučení, pro lidi jako já, kteří hledají naprostý klid a odpočinek od civilizace, protože obojího mají v běžném životě někdy až příliš. Další místo, které rozhodně stojí za návštěvu je přírodní park Piscinas kousek na sever od zmiňovaných ostrovů. Pro orientaci je to součástí Costa Verde. To místo také nazývá kvůli opravdu velkolepým dunám „sardinská Sahara“. Jediná budova, kterou tady najdete je bývalé překladiště důlní společnosti, dnes malý hotel. Ten byl bohužel plný a tak doporučuji krásný kemp, který je asi 3 kilometry od pobřeží.Jediná přístupová cesta do této oblasti vede přes opuštěnou hornickou osadu a projíždí se přitom strašidelnou kulisou zchátralých důlních budov, zařízení a hald. Pro milovníky trochu adrenalinového řízení: několik kilometrů cesty je jen trochu zpevněná písečná cesta, někdy nezpevněná. Dá se tam krásně vyblbnout.
Zase jídlo
Sardinie je gastroturizmu země zaslíbená. O kvalitách italské kuchyně už jsem psal několikrát a tak se zmíním jenom o specialitách sardinské kuchyně. Ač je Sardinie ostrov a přístavy najdete na každém rohu, základem kuchyně nejsou překvapivě ryby, ale maso. Především jehněčí, kůzlečí, kančí a hovězí. Velmi rozšířené je i koňské a oslí maso. Takový koňský nebo oslí steak nebo kotleta rozhodně stojí za ochutnání. Sardiňané mají také několik druhů těstovin, které na pevnině nenajdete. Z moře pochází místní pochoutka – kaviár z cípala obecného. Jinak samozřejmě ryby a mořská havěť se dá objednat v každé restauraci. Pokud máte rádi sýr Pecorino, pravděpodobně jste jedli některý ze sardinských. Údajně až tři čtvrtiny italské produkce toho sýra pochází ze Sardinie. No a o víně a jeho vysoké kvalitě by se daly psát romány.
Sardinie je ostrovem dlouhověkých. Typický pozdrav zní A kent´annos! (Ať žiješ do sta let!). Místní svou dlouhověkost přičítají zdravé stravě a kvalitnímu červenému vínu. Dalším důvodem je podle mě i krása ostrova jako taková. No a při tom všem se člověku prostě nechce umřít!! A kent´annos!!!
