Volně navazuji na včerejší článek Ire. Jsem naprosto liberální a každému přeji, aby prožil svůj život a svoje vztahy tak, jak chce. Jediná pravidla jsou ta, aby to vyhovovalo oběma, a aby se respektovalo, že Tvoje svoboda končí tam, kde moje začíná. A naopak.
Nemám zkušenost, že bych jako zajíček byl partnerem ženy 50+, ale mám zkušenost s tím, že jsem se důvěrně přátelil (jako gentleman mám problém říci, že jsem byl milencem) se ženou o 17 let starší, než jsem byl já. Mě bylo 26, když to začalo.
Na samém začátku to nebylo nic jiného než hec, frajeřina a s ohledem na věk přiznávám že mi šlo jenom o zářez na pažbě. Navíc jsem v té době řešil docela bolestivý rozchod. Trocha neobvyklosti a tajemna se hodilo.
Bylo to pro mě něco velmi nového, neprozkoumaného. Byl jsem nejistý. Ač jsem vždy tíhnul k o trochu starším ženám, tohle bylo něco nového. Před tím to bylo vždy maximálně o 5 let. Teď tohle. Ač těsně po revoluci, doba ještě nebyla úplně nakloněna experimentům tohoto druhu. Dnes už je společnost vcelku tolerantní.
Na začátku jsem se i styděl. Cítil jsem z ní tu zralost, zkušenost, moudrost. Sice to na začátku bylo o tom jednom. On 26, ona 43. Naprosto ideální konstelace. Netřeba popisovat. Problém se ale objevil velmi rychle. Přestala to být pouze touha po tělesnu, ale ...... Poprvé jsem zažil, že se dá se ženou strávit noc, aniž bychom s ní něco měli. Poprvé jsem zažil, že se dá na ženu koukat i jinak než jenom očima (půjčeno od Ire).
Nebudu psát další detaily, ty si nechám pro sebe. Chci se tímto jenom přidat k Ire a říct: ANO, pěstujme vztahy bez ohledu na věk. Já navíc říkám, že není nad zralou ženu. Tehdy jsem pochopil, že věk není to podstatné, co má člověk řešit při sbližování.
Ženou až ve 40
Když si mi některé kamarádky a známé postupně stěžovaly, že už jim bylo 40, tak jsem každou ujišťoval, že se z ní teprve stává žena. Protože do té doby byla pouze trochu starší, nezralá holka.
Každý vztah nás obohatí, ať dopadne jakkoli. Ta, na kterou vzpomínám mi pomohla dospět (naštěstí se jí to nepodařilo úplně🙂). Naučila mě naslouchat. Naučila mě být tolerantnější (nikoli tolerantní). Velice jsem se po jejím boku zklidnil. Jsem rád, že jsem poznal ženu, která byla věkem o tolik + než já.
Rozumím jak té imaginární ženě 50+ tak i jejímu mladšímu partnerovi z Irenina článku. Nevidím v tom nic neobvyklého, nic nenormálního, nic odsouzeníhodného. Proč taky? Navíc ženy se dnes posunuly a v 50 letech mnoho z nich vypadá lépe, než kdejaká 30-cítka. Navíc mají kouzlo zkušenosti a vědomí vlastní hodnoty. Mnoho z nich už taky ví, co chce. Není mimo si připomenout, že mladší partneři dokážou vlít krev do žil. To platí i o mladších partnerkách starších mužů.
Mé partnerce je 50+, ač na to nevypadá. Doufám, že tohle nebude číst, aby náhodou nechtěla začít nějakého o 20 let mladšího zajíčka, učit naslouchat. Nebo si nechat vlévat krev do žil. To by bylo neobvyklé, nenormální a odsouzeníhodné🙂.
