Nevím jaké máte pocity, když se v poslední době podíváte na zprávy, televizní debaty nebo projedete Twitter (jak jsem psal v článku Volby).
Moje pocity jsou dost hrozné. Nejen z toho co vidím, ale i slyším a čtu.
Pokud se necítíte dobře, psychologové doporučují, že velmi pomáhá číst něco uklidňujícího, myslet na něco pozitivního, dívat se na hezké lidi nebo hezké obrázky.
Mám pro Vás něco, co splňuje všechna doporučení psychologů.
Sledujte návštěvu papeže na Slovensku.
Když vidím slovenskou prezidentku, vyvolává to ve mě naději a optimismus, že existuje možnost, že i my bychom mohli mít důstojného prezidenta nebo prezidentku. Doufám jen, že toho budeme schopni. Když to dokázali na Slovensku…….
Poselství její i papežovo je pozitivní. Bez zloby, zášti, nepřátelství. Na úrovni. Je povzbuzující (i když s papežovými silně levicovými názory nesouhlasím). Vyvolává to ve mě naději, že když budeme mít podobnou hlavu státu, budou k nám zase jezdit významné osobnosti na státní návštěvy a budeme v centru dění. A naše hlava státu bude zase reprezentovat a bude zvána do jiných zemí než je Čína nebo Rusko.
A nyní bez genderové a politické korektnosti. Dívat se na slovenskou prezidentku je estetický zážitek. Řekněme si otevřeně, je to opravdu hezká žena. Myslím, že i ženy se zájmem a v pozitivním duchu diskutují o ní a jejich outfitech (mimochodem vždy vkusných a decentních). Zároveň se chová jako dáma. Což se o našich ženách ve vrcholových funkcích říci nedá.
Pamatuji si, jak jsem se Slovákům kdysi vysmíval, že oni mají Mečiara. Teď si pomalu připadám jako ten švec v pohádce Pyšná princezna, jak si chodil zatancovat a zazpívat do sousední země.
Přeji hezké pokoukání a optimistické čtení.
