V pondělí 31.5. se staly dvě zásadní události. Jednak se otevřely hospody a druhak skončila ruská okupace ČR. Opravdu skončila?
První událost nám dala možnost si dojít na pivo a pokecat se sousedy mimo jiné o té druhé události.
Symbolicky opravdu skončila ruská okupace. Poslední voják sice odešel už v roce 1991, ale na ruské ambasádě, která byla do kauzy Vrbětice bezkonkurenčně největší ze všech, jich zůstala spousta. Pouze bez uniforem. Byla dokonce větší než ambasády USA a SRN dohromady. A to bylo pro nás mírně řečeno ponižující.
Bylo veřejným tajemstvím, že z Prahy Rusko řídí zpravodajské operace v půlce Evropy. Neustále na to upozorňovala BIS. Na ambasádě pod diplomatickým krytím, nebo pod krytím zaměstnance ambasády působili zpravodajští důstojníci již od roku 1968. A co je to zpravodajský důstojník? Je to příslušník vojensky organizované služby státu. V případě Ruska nepřátelského státu.
Od roku 1968 tady postupně působily tisíce důstojníků ruských tajných služeb. A jak víme, tyto služby napřed sloužily okupační armádě, posléze, po roce 1989, nepřátelskému Rusku. My jsme se postupně stali členy NATO a EU.
Nedávno jsme se společně s USA stali jakýmisi arcilotry. Putin nás dal na seznam nepřátel. Proč, když už jsme nepřátele jako členská země NATO?
Odchodem ruských “diplomatů” a zavedením parity počtu diplomatů a ostatního technického personálu na ambasádách v Praze a Moskvě jsme V.V.Putinovi hezky vztyčili prostředníček. To, co se ČR dovolila, si za posledních 30 let žádná jiná bývalá ruská kolonie nedovolila. Tady ale optimismus končí.
Jak říkal V.V.Putin:”Největší geopolitickou katastrofou byl rozpad Sovětského svazu.” V této větě se skrývá velké ale. Je sice pravdou, že to, co jsme si k velkému medvědovi dovolili nemá obdoby, ale. Rus se svého vlivu jen tak nevzdá. Příklady vidíme v podstatě v celém postsovětském prostoru. Okupace Krymu, války na Ukrajině, v Gruzii, Čečensku, “ochrana” Běloruska. To jsou jen ty nejviditelnější kauzy.
Jestli opravdu v pondělí skončila ruská okupace se dozvíme po podzimních volbách. Jak proruskou reprezentaci si zvolíme. Rusko tady má dostatek kolaborantů jak v nejvyšších patrech politiky, tak v Parlamentu. Je tady dostatek rusofilů, kteří podobné “politiky” volí. V neposlední řadě tady má Kreml vybudovanou síť agentů krytých studiem, obchodem, stážemi, dovolenými. No a ruská menšina na našem území také není zanedbatelná. Mnoho z nich má už i naše občanství. Dovoluji si vyjádřit pochybnosti o jejich loajalitě k České republice. Pokud je V.V.Putin zavelí, budou mu sloužit.
V pondělí jsem jako svobodomyslný a loajální občan zažil chvíle hrdosti. To když jsem v televizi viděl ty kyselý ksichty odjíždějících “diplomatů” na letišti Václava Havla.
Pro člověka generace fine50.cz je pondělí opravdu významným dnem.
Mou radost ale kazí obava o roky příští. Rus se nevzdá. Ostatně už Karel Havlíček Borovský v polovině 19 století správně odhadl ruské imperiální choutky.
Vím, že je to na první pohled zpátečnické, ale nová železná opona by se mi docela líbila. Jenom posunutá o cca 1000 km na Východ od Chebu.
