Vyvážená strava je jak známo zásadní pro naše zdraví. Sestává se z mnoha ingrediencí. Dnes si řekněme o jedné ze tří základních.
Proč se zabývat především bílkovinami? Protože jejich dostatek je narozdíl od tuků a sacharidů (a cukrů) mnohdy zanedbáván. U sacharidů a cukrů bychom měli bedlivě sledovat jestli jich nemáme nadbytek. Výrobci potravin totiž do svých výrobků sacharidy a cukry přidávají, mnohdy pod různými “sexy” názvy. (Například sacharóza, dextróza, fruktóza). Většina nadváhy pramení z přebytku cukrů a v druhé řadě tuků.
Tuky jsou zcela esenciální složkou stravy, ale také v naší středoevropské kuchyni jich máme spíše nadbytek. V konečném důsledku ale vadí podstatně méně, než nadbytek sacharidů (cukrů).
Poslední poznámka k sacharidům. Mnozí namítnou, že jsou základním zdrojem energie a pohonem pro svaly a obzvláště pro mozek. Ano, to je pravda. Ale tělo je geniální a sacharidy si dokáže metabolizovat z tuků a bílkovin. Takže pokud byste (teoreticky) nepřijali ani gram sacharidů (což není v podstatě možné), tělo si je vyrobí samo.
Otázku, proč dávat pozor na dostatek bílkovin ve stravě už máme zčásti zodpovězenou. Bílkoviny, neboli proteiny jsou nezbytné pro tvorbu a obnovu tkání v organismu. Jsou součástí enzymů a hormonů, zajišťují transport látek v organismu a jsou zdrojem energie. Jejich základním stavebním kamenem jsou aminokyseliny. Aminokyseliny se dále dělí na esenciální (ty, které si tělo nedokáže vyrobit samo, je jich asi 20), semiesenciální a neesenciální. Další dělení je na plnohodnotné a neplnohodnotné.
Obecně lze říci, že plnohodnotné jsou jenom ty, které jsou živočišného původu, neplnohodnotné jsou původu rostlinného. A toto je jeden z důvodů, proč nebýt vegetarián (nebo snad vegan). Kromě toho, že žijeme po staletí v našem časoprostoru a naši předci byli v drtivé většině všežravci, máme všežravost danou jaksi geneticky. A nepřehlédnutelný argument je samozřejmě také chuť a pestrost stravy.
Pokud se podíváte na výzkumy, které se zabývají “nejzdravějšími potravinami nebo superpotravinami” tak není překvapením (alespoň pro mě ne), že na prvních místech se objevují potraviny, které obsahují primárně bílkoviny a tuky. Většinou je doplní nějaká zelenina (třeba brokolice), která má něčím blahodárné složení.
A které potraviny se objevují na nejvyšších místech? Mandle, losos, sádlo, avokádo, dýňová a chia semínka, chňapal, okouník, vejce, čokoláda, česnek. Následují luštěniny, které jsou opět zdrojem bílkovin. Poté se objevuje zelenina a ovoce. Většinou ale takové, které obsahuje stopové prvky.
Ze všech těchto faktů plyne, že je třeba mít především pestrou a vyváženou stravu, ale se zvláštním zřetelem na bílkoviny, které se tělo prostě nedokáže vyrobit (metabolizovat) samo.
Odpovídající množství bílkovin je skutečně důležité nejen pro jejich sytící efekt a růst a výživu svalů, ale mají i klíčovou roli ve všech tělesných procesech.
Bez bílkovin to prostě nefunguje. Pokud jich přijmeme ve stravě málo, tělo si je začne brát ze svalů a my je začneme ztrácet.
Zásadní informace na závěr. Měli bychom denně přijmout 1-1,2 gramu bílkovin na kilogram naší hmotnosti. Takže žena vážící 60 kilo by měla přijmout průměrně 55-75 gramů bílkovin denně.
