Někomu se to asi nezdá, že bychom mohli život označit jako projekt. Proč ne?
Co je to vlastně projekt?
Podle oficiální definice je to "časově ohraničené úsilí, směřující k vytvoření unikátního produktu nebo služby".
Vedle času a cíle je projekt ohraničen také zdroji, které jsou pro jeho realizaci k dispozici. Kombinace definovaného výstupu, času a zdrojů pak tvoří tzv. projektový trojimperativ. Toto označení vychází z faktu, že definice projektu je dána právě těmito třemi veličinami a že změna jakékoliv z nich automaticky znamená, že musí dojít k odpovídající změně obou ostatních. S ohledem na jeho unikátnost jsou s projektem a jeho realizací spojena také rizika, jejichž řízení je jednou z klíčových částí řízení projektu.
ZDROJ: Wikipedie: Otevřená encyklopedie: Projekt [online]. c2019 [citováno 15. 08. 2019]. Dostupný z WWW: <https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Projekt&oldid=16853935>
Vedle času a cíle je život ohraničen také zdroji, které jsou pro jeho realizaci k dispozici. Kombinace definovaného výstupu, času a zdrojů pak tvoří životní trojimperativ. Toto označení vychází z faktu, že definice života je dána právě těmito třemi veličinami a že změna jakékoliv z nich automaticky znamená, že musí dojít k odpovídající změně obou ostatních. S ohledem na jeho unikátnost jsou se životem a jeho realizací spojena také rizika, jejichž řízení je jednou z klíčových částí řízení života. (upravená definice podle Pavla Pulkrába ☺)
Co má projekt a život společného? Vlastně všechno. Je to unikátní produkt, je časově ohraničen a jsou na něj potřeba zdroje. Každý z nás a jeho život je (nebo alespoň může být) zcela unikátní, jedinečný produkt. Je časově ohraničen smrtí. Nevíme, kdy smrt nastane. To je v případě života nepodstatné, protože až nastane, tak už nám to bude jedno. No a psát o tom, že jsou na život potřeba zdroje, netřeba.
Dovolte mi paralelu s jedním skutečným, velmi dlouhým projektem, který jsem řídil po dobu tří let až do úspěšného konce. Nebyla jím smrt, ale jedna z největších kancelářských budov v republice.
Obecné milníky při realizaci projektu
1. Rozhodnutí odpovědných osob o tom, že se projekt uskuteční. V našem životě je jasné, že odpovědnými osobami byli naši rodiče. Na začátku jsme my byli projektem našich rodičů. Je to dobré, prvotní rozhodnutí udělal někdo za nás.
2. Nalezení zdrojů. V první fázi to byli opět oni, v jisté fázi jsme tuto úlohu převzali my.
3. Jmenování Projektového managera. Možná se to tak nezdá, ale jsme to od začátku my, i když se může stát, že jsou to naše matky či otcové. Managery jsme my, protože my se v určité fázi rozhodneme, zda budeme skutečnými managery našeho života, či to necháme na někom jiném. Potom ovšem neřídíme vlastní projekt (život), ale necháme si ho řídit a jsme jakými si asistenty, nebo diváky. To my určujeme, co z toho, které hodnoty, co nám naši rodiče vštěpovali převezmeme za své. To my se rozhodneme, zda úzkosti a strachy, které nám rodina dala převezmeme nebo ne. To my se rozhodneme, zda změníme naučené vzory chování. A tak je to prakticky se vším. Nelze se rozhodnout snad jen o dědičných chorobách. I když při dnešní úrovní medicíny?
Když si skutečnost, že jsme to my, jenom my a nikdo jiný, kdo o našem životě rozhoduje jsme na dobré cestě. Bohužel, mnoho lidí si to neuvědomuje. Mnohým z nás řídí život někdo nebo něco jiného. Rodiče, partneři, děti, práce. Je to pravděpodobně hlavní prozření, které se nám může dostat. Uvědomit si plnou odpovědnost za svůj život, za všechno co se člověku stane a co udělá je plně v jeho odpovědnosti a kompetenci a záleží jenom na jeho rozhodnutí. Uvědomění si, že to, co žiju není jenom na zkoušku. Je to skutečný život a žádný jiný nedostanu. Žádný Second servis.
Pravděpodobně jsem teď mnoho lidí uvedl do deprese nebo úzkosti, ale je tomu tak. Dají se s tím dělat pouze dvě věci. Nechat si život i nadále řídit někým, něčím. Nebo si plně si uvědomit svou odpovědnost za svůj život a stát se jeho Projektovým managerem.
Všichni opravdu úspěšní a spokojení lidé jsou plně odpovědni za svůj život a řídí ho. To oni mají jasný plán a odpovědnost za něj. Pokud začnete svůj život opravdu řídit, garantuji, že se začnou dít věci.
Jmenujte se Projektovým managerem svého života.
4. Tvorba Projektového plánu. Opravdu každý projekt musí mít svůj jasný plán. Konečný cíl a postupné kroky jak k cíli dospět. A každý projektový plán musí být písemný. Tady se většina lidí zarazí. Písemný plán na život? Co to je za nesmysl?
Ano písemný plán na život. S cíly a sny, které chci naplnit, s postupnými kroky. S časovým plánem, a rozpočtem. A podrobný. Na konci plánování bude jednoduchý plán i na jednotlivé dny, který si budete denně dělat. Tato zdánlivá absurdita je opravdu jedinou cestou, jak si nenechat život proplout mezi prsty.
Stejně jako když vaříme máme recept, který už v názvu má cíl. Dále je to postup s časovým harmonogramem, seznamem ingrediencí (což je vlastně rozpočet). Popis jednotlivých kroků. Kontrola plnění (ochutnávka), doplňování koření. No a na závěr způsob servírování. Jednoduchý projekt.
Je snad život jednodušší projekt než vaření? Na vaření špaget používáme recept (plán) a na život ne? A nejsme náhodou sami k sobě nezodpovědní? Argument, že život je příliš složitý a tak ho nelze naplánovat neobstojí. Argumenty, že ho ovlivňuje příliš mnoho faktorů jako jsou vztahy, zdraví, práce neobstojí. Neznám projekt a tím i projektový plán, který by se během realizace neměnil s ohledem na změny situace. Je to uvedeno i v úvodu článku v definicích projektu a života. Tuším, že to byl admirál Nelson, který prohlásil, že špatný je plán, který se nedá změnit.
Udělat si životní projektový plán je zcela zásadní počin k úspěšnému a spokojenějšímu životu. Je k tomu několik důvodů.
Prvním z nich je, že když si sedneme s tužkou a papírem (k počítači) a začneme ho tvořit, uvědomíme si co vlastně v životě chceme a co nechceme. Učiníme zásadní rozhodnutí o našem směřování.
Druhým je, že vymyslíme postupné kroky, jak ke kýženému cíli dospět. Vymyslíme a naplánujeme kolik na to bude potřeba prostředků a jak je vyděláme. Vymyslíme koho k realizaci budeme potřebovat nebo chtít.
Třetím důvodem je fakt, že pokud máte jasný plán, ušetříte spoustu času v nejasnostech a nicnedělání (pokud nicnedělání není Váš cíl). Realizujete jasnou vizi a netrápíte se pochybnostmi a neprokrastinujete.
Čtvrtým důvodem je krásný pocit z každého úspěšně realizovaného kroku, který Vás motivuje k dalšímu a dalšímu postupu vpřed.
Pátým zcela zásadním důvodem, proč si udělat plán je fakt, že pokud máme plán naše podvědomá mysl ho začne okamžitě realizovat. Podvědomí s Vámi nediskutuje, ono přijme to co chcete a pomůže vám letět do oblak, nebo život nějak provegetovat. Podvědomí přijme a udělá co chcete vy. Dejte mu povel a sobě šanci.
5. Realizace projektu. O tom bude zbytek toho blogu - jedné části našeho životního projektu.