Průzkumy říkají, že muži si vybírají ženy primárně podle vzhledu. Pro ženy je při výběru protějšku hlediskem především přístup ke zdrojům, jinými slovy, jak je muž schopen partnerku a potenciální potomky zajistit. Z tohoto hlediska a při zjednodušené aplikaci takových pravidel by byly většinou krásky zadané, zatímco ošklivky tzv. na ocet. Jenže realita, aspoň kolem mě, se zdá být naprosto odlišná.
Pomíjivost krásy
Když si vezmeme, jak jsou hodnoty jako krása, půvab, ladné křivky a obecně ženská přitažlivost pomíjivé, je způsob výběru u mužů tak trochu na povytažení obočí. Ale evidentně to funguje, protože lidstvo nevymírá, spíš naopak. Tomu nahrává samozřejmě jakési evoluční rozvolnění morálky, kdy partnerka není pro muže žádné dogma, které by nemohl opustit. Obměna partnerů probíhá ve vyspělém světě čím dál tím rychleji. Není divu, když už nejde o boj o čisté přežití, ale spíš obohacovat svůj život a užívat si ho, co to jde.
Ženy jsou tedy v kontextu výše zmíněného poměrně znevýhodněny, protože jejich přitažlivost netrvá věčně, ani ne dlouho. Vždyť opět statisticky od 30. roku života žena stárne a její šance u mužů pomalu klesají. A navzdory vymakanému kosmetickému průmyslu a zdravého životního stylu, kdy si ženy prodlužují svůj mladistvý vzhled, jejich pel i tak odchází a v kurzu dříve nebo později budou zase ty mladší.
Naopak muži mají na získání svého kreditu času neúměrně více. Vlastně většinu svého života! Mají čas vyzrát profesně i společensky, jejich nejlepší léta přicházejí právě po třicítce. Ne náhodou zdroje přicházejí ruku v ruce s kariérním růstem.
Když je ti FINE50
Zatím jsme se pohybovali v kategorii řekněme mladých vztahů. Ale představme si:
jestliže už na samém začátku byla řeč o nějakém znevýhodnění ne příliš pohledných mladých žen, co je to proti tomu, jak si potom stojí na trhu přitažlivosti ženy ve věku fine50?! Byť pohledných, udržovaných, ale padesátiletých!
Chtělo by se říci/napsat, že tady přeci přicházejí na řadu už jiné hodnoty, než jsou krása a sexappeal, řekněme třeba zkušenosti, tolerance, duševní zralost…Ale muži bohužel myšlenku na spojení s krásnou bytostí neopouštějí ani ve svém zralém věku.
Ba co hůř – tady najednou kromě mládí a krásy žen přestává fungovat i fenomén mužských zdrojů. S těmi už muži fine50 před ženami fine50 nemohou tolik omračovat, neboť ty už si zralé ženy zpravidla opatřily za svůj život samy. A muži si v tomhle narovnaném boji najednou nevěří.
A tak se nám na vztahové trhu poněkud hromadí udržované, tedy svým způsobem stále krásné, inteligentní ženy. Ženy, co nehledají už zdroje a nejde o jejich přežití, ale o touhu užít si život a případně ho spojit s někým, kdo to má podobně. Prostě se vzájemně obohatit.
Příliš zralá na lásku
Znám spoustu báječných a ve své zralosti krásných žen – mladších, ale i vrstevnic a starších. Bab, co jsou stále pohledné a k tomu mají i nakoupeno. Přesto single. Některé dobrovolně, některé ne úplně. Většinová zpověď těch, co po vztahu touží, ale nenacházejí, je, že muži si na ně prostě netroufají. V podstatě nezávislá žena, co už ví, co od života chce, a co naopak může ona poskytnout, se mužům jeví jako podezřelá. Jako by mužům dalo mnohem méně práce zaimponovat mladé nezkušené krásce a předvést před ní tanečky s kreditními kartami než zabojovat o zralou zkušenou ženu s vlastními zdroji.
Možná na tomhle jistém vychýlení rovnováhy na poli vztahů generace fine50 má podíl více skutečností a okolností. Snažím se je vnímat a porozumět jim, ale jediné, co mě teď napadá, je, že si společnosti musí projít nějakým přirozeným vývojovým stádiem, ve kterém se usazují nové vzorce rolí mužů a žen.
A o tom zase příště.