Ire mě zase dala podnět, abych hodil do placu trochu jiný pohled na problém.
Na úvod se sluší dát premisu, ze které vycházím a o které jsem přesvědčen.
Je mi opravdu líto žen, které byly znásilněny. I mužů. Po vraždě, zneužívání dětí (třeba církevními hodnostáři) je pro mě znásilnění tím dalším nejodpornějším trestným činem a podle toho by také měl být trestán. Pokud ke znásilnění došlo a bylo to prokázáno, nechť je pachatel adekvátně potrestán. Tady se pravděpodobně shodnu s většinou. Dál už to asi většina nebude.
Fenomén MeeToo vznikl někdy před 10 lety kde jinde než v USA. Na jednu stranu ultrakorektní společnost, kde se nesmí na ženu pomalu ani pohlédnout. Pokud jí podržíte dveře, jste primitiv, který ženu ponižuje a ukazuje jí, že ona je ta slabá a není schopna se o sebe postarat. Jsme “ultraslušní” (jenom v uvozovkách), korektní až to hezké není. Na druhou stranu máme, co se týče provozu na serverech, druhou nejvyšší spotřebu porna na světě. (Jak u mužů, tak žen!)
Můj pohled na MeeToo je dosti radikální, na rozdíl od Ire. Je to další produkt moderní společnosti, která má problém pojmenovat věci pravými jmény, protože jsme korektní.
Je to kampaň nenasytných žen, které se snaží vytřískat peníze a slávu. Většinou neúspěšných žen.
Trochu obecně. Obviněno bylo mnoho mužů v rámci MeeToo. Všichni mají něco společného. Mají peníze, vliv, nebo slávu. Případně všechno dohromady. Chudý a neznámý muž, pokud vím, nikdy obviněn nebyl. Proč asi nebyl nikdy obviněn někdo bez peněz, vlivu nebo slávy? Proč si ženy vzpomenou na to, že byly sexuálně obtěžovány po letech? Že prý se tehdy styděly. A dnes se nestydí? Pokud byly znásilněny jsou oběti. A pachatel budiž potrestán.
Dalším podstatnou souvislostí je fakt, že obvinění muži jsou v dnešní politicky korektní a levicově aktivistické době ostrakizováni a mají zničenou kariéru, případně život. Za všechny jmenujme Kevina Spaceyho. Zde se opět jednalo o nenasytnou ženu - matku onoho chlapce, kterého Kevin údajně obtěžoval. Jak to dopadlo víme z médií. Kevin byl očištěn. Ale byl opravdu očištěn?
Připadá mi to být trochu jako s moderním rasismem. Dva články na toto téma vyšly minulý týden. Nesmyslný trest za rasismus I., Nesmyslný trest za rasismus I.
Žena někoho bez důkazů obviní a on se musí bránit. Jak se má v dnešní době bránit, když stejně jako v případě rasismu, platí presumpce viny. Důkazní břemeno je na straně obviněného bohatého, vlivného a slavného muže. Braňte se obvinění, že jste před 20 lety nějaké ženě sáhli na zadek, nebo jí dali “neslušný návrh” a že je z toho na celý život traumatizována. Pardon.
Ano jsou zvláštní případy. Například Harvey Weinstein. Nakonec byl exemplárně potrestán, pravděpodobně za historické znásilnění. Budiž, pokud to bylo opravdu prokázáno. Nicméně na jeho obranu je nutno říci, že v jeho případě všechny ženy věděly do čeho jdou.
Mají právo HW obvinit, když se jednalo o vzájemně výhodný obchod? O HW trochu neortodoxních choutkách se vědělo i u nás a co teprve v Hollywoodu. Každá žena - zdůrazňuji každá, věděla, co v HW pokoji bude dělat. A taky věděla, že pokud to bude dělat dobře, tak si může být jistá, že za to dostane adekvátně ke svému talentu větší či menší roli. Takže se jedná jednoznačně o obchod. Ona uspokojí jeho potřeby a on ji za to zajistí práci /výdělek/ peníze. Tomu se v obecné rovině nějak říká.
Je HW jednoznačný viník, aby mohl být obviněn a následně potrestán? Ona tam šla dobrovolně, přesně věděla, co se bude dít. A po letech HW obviní, že jí sexuálně obtěžoval? Udělala dobrý business a teď, vzhledem k bohatství a vlivu HW ho obviní. Není náhodou ta dáma minimálně spolupachatelka?
Objevily se i dámy, které říkaly, že vůbec netušily, proč je Harvey na pokoj zve. Prý si myslely, že si s nimi bude povídat. To nepotřebuje komentář.
Vážení pánové, vážené dámy. Neudělali jste v životě v oblasti sexu něco, na co rozhodně dnes, s odstupem času nejste hrdi?
Od jedné krásné a sebevědomé české ženy jsem slyšel komentář. Jsem ráda sexuálně obtěžována. Beru to jako kompliment. Vždy jsem si dokázala udržet muže v patřičných mezích a vzdálenosti od těla. V takové vzdálenosti v jaké jsem chtěla já. Jen jednou jedinkrát jsem dala muži facku, když si nedal říct a opakovaně se snažil mnou vymezenou vzdálenost zkrátit.
To, že Vás někdo v běžném životě znásilní, je asi tak stejně pravděpodobné, jako že zemřete při letecké havárii. Samozřejmě hovořím o civilizovaných zemích. Pokud tuto větu čte oběť znásilnění, hluboce se omlouvám.
Jsem rád, že žiju v České republice, kde jsme stále ještě tolerantní. Raději bych řekl normální. Můžeme ženám držet dveře, pomáhat do kabátu říkat, že jim to sluší.