Tohle bych napsala každému, každému, kdo by mi bral právo na poctivý a smysluplný život. Teď to píšu Putinovi, té kreatuře, co s našpulenou pusou a srdcem plným chamtivosti na sebe vzal podobu hyeny 21. století. A to pardóóón, hyeno!
Hej, Putine, na svět jsi přišel, stejně jako my všichni, svobodný a nezatížený, bez viny. Rodiče ti dali jméno Vladimír, které v sobě snoubí veskrze krásná slova – Vládu a Mír. Jako bys tím byl předurčen, abys ve svém životě tvořil samé krásné věci a ctil vznešené hodnoty. Jenže ty ses nám nějak, chlapečku, pokřivil a vyrostl z tebe zakomplexovaný zmetek s mizerným charakterem a zkreslenou životní optikou. Svým jednáním ses zpronevěřil svému jménu a pošlapal všechny lidské hodnoty. Postaral ses o to, že se lidé probouzejí se strachem a ztrácejí víru ve šťastnou budoucnost. Vzal jsi jim klid a prostor pro tvořivé konání.
Na druhou stranu jsi nám všem připomněl, jak jsme se měli dobře a jak jsme byli „rozcapení“. Jak jsme si žili ve své podstatě bezstarostně a řešili víceméně prkotiny. Jak jsme byli zahleděni jen do svých problémů a přestávali rozlišovat, co je a není důležité. Připomněl jsi nám, jak je důležité být ostražití a pěstovat v sobě odvahu bojovat s nespravedlností.
Ale také jsi způsobil to, že máme strach o své právě dospělé syny, milující partnery, naše muže, co možná budou muset bojovat. O dcery a snachy, o matky a babičky, co budou trnout strachem o ně. O všechny naše děti, vnuky, pravnuky, jejichž životy se teprve rozvíjí. O naše domovy. O vše, co dávalo našemu životu smysl. O naše spasené duše.
Spasíbo, Putine, ale to nemuselo být.
Přeju ti, abys procitnul a pocítil velkou lítost. Abys našel sílu vše aspoň nějak napravit. Nicméně nemohu ti nepřát, aby tě svědomí týralo co vteřinu. I kdybys teď všechno zastavil, tvoje vina už se ti nikdy nesmaže. A žádný trest ti není dost velký a peklo není dost hrozné.
Ačkoliv jsem se zhruba před rokem touto dobou v příspěvku Apolitické zamyšlení nad politiky přiznala, že jsem spíše Homo Apoliticus, a zapřísáhla se, že nebudu ventilovat svoje poltické názory, není zbytí - tahle fatální situace se nedá odskákat jako panák na chodníku a jít jen tak dál.
Ono možná totiž žádné „dál“ ani být nemusí.
