Se zájmem sleduji události v Bělorusku. Mimo jiné proto, že jsem tu zemi před několika lety navštívil. Jenom krátce, bylo to kvůli businessu. Nakonec z toho nic nebylo, protože jsme nebyli schopni najít společného jmenovatele IT bezpečnosti. U nich by to navíc muselo schválit oddělení KGB. A to je něco, co opravdu nechcete. Byli jsme cizinci z nepřátelské EU.

Ale zpátky k Husákovi. Ráno otevřu web a najdu tam slovní průjem nějakého komunistického poslance, co obhajuje Lukašenka a brutální mlácení demonstrantů v Minsku přirovnává k zásahu španělské policie proti Kataláncům nebo francouzské policie proti žlutým vestám.

Odpoledne jedu autem a ve zprávách slyším Lukašenka, jak říká, že “demonstranti jsou kriminální živly, příživníci a ztroskotanci”. Prakticky doslova to samé o nás říkal Husák při Palachově týdnu v roce 1989, kdy nás komunistická policie mlátila obušky, používala vodní děla a slzný plyn. Přiznávám, že jsem měl strach.

Dovedu si představit, jaký strach mají ti lidé v ulicích Minsku. Mají stejný režim jako my před 30 lety.

Uvědomil jsem si, že u nás mají bolševici a fašisti 48% (ANO + KSČM+SPD). 

Husák na mě dejchnul podruhé.

Před chvílí jsem si přečetl, co řekl Zeman Mikovi Pompeovi.

Husák na mě dejchnul potřetí. V tomto posledním případě na mě dýchla navíc čirá blbost.Fakt to dneska nebyl politicky dobrej den.