Miroslavu Kalouskovi je dnes 60 let a tak mu přejeme všechno nejlepší do dalších časů.
Obzvláště v dnešní době je třeba si připomínat silné osobnosti, protože ty nám zoufale chybí. (Nejsou leadeři). Asi v této zemi není nikdo, kdo by Kalouska neznal. V nejvyšší politice se pohybuje 30 let a jedním z těch lidí, kteří mě vždy donutí k zamyšlení, nebo mě alespoň pobaví. A většinou dobře.
Je výraznou osobností, která vyvolává mnoho emocí. Hodně lidí ho nenávidí a vidí v něm symbol zkorumpovaných politických stran a mafiánské minulosti. Hodně lidí v něm vidí talentovaného člověka, který se dokázal prosadit a nechal po sobě výraznou pozitivní stopu v naší politice. Já v něm vidím posledního relativně silného leadera, který příští rok odejde ze sněmovny. Pamatuji si ho jako výrazného ministra financí, který o rozpočtu a státních financích věděl opravdu hodně. Byl to jeden z posledních odborných, a ne jenom politických ministrů.
Za celou dobu jeho působení v nejvyšších patrech politiky nebyl nikdy obviněn. Pokud vím, ani vyšetřován. Natož aby byl trestně stíhán. Nepovažuji ho za pytlákovu schovanku či Míru Dušína, ale určitě to není zločinec, jak je některými politickými soupeři vykreslován.
Nedávno jsem se zájmem poslouchal podcast s ním. Rozhovor byl zajímavý, a donutil být pozorný celou dobu, jeden a půl hodiny. Bylo mi z toho smutno. Ne z toho, jak vtipně a trefně komentoval současné nejvyšší politiky. Bylo mi smutno z toho, že tak inteligentní a mnohovrstevnatý člověk mezi nejvyššími není.
