Čas vánoční se vyznačuje mnoha věcmi. Jedním z neodmyslitelných lidských snah být lepší, jsou vánoční a novoroční předsevzetí.
Přestanu kouřit, přestanu pít, přestanu chodit pozdě. Přestanu se přejídat, zhubnu, začnu cvičit jógu (ve fitku), naučím se anglicky, přestanu mluvit sprostě. Mohli bychom popisovat různá předsevzetí ještě dlouho. Ruku na srdce, každý z nás si někdy nějaké to předsevzetí k Novému roku dal. Ruku na srdce, jak to dopadlo?
Očekávání versus výsledky
Myslím, že pokud budeme k sobě upřímní, žalostně. 99 předsevzetí ze 100 (a to jsem myslím optimista) skončilo v rovině snů nebo řečí.
Jeden příklad za všechny. Chodil jsem asi sedm let do jednoho menšího rodinného fitka. Skoro všichni jsme se znali, s majiteli si tykáme dodnes. Vždycky mezi svátky jsme se loučili s přáním a s tím, že se 2-3 týdny neuvidíme. My stálí cvičiči jsme první 2-3 týdny v lednu odpočívali. Důvod byl jediný. Ve fitku se po Novém roce nedalo hnout, protože ho zaplnili lidi, co si dali předsevzetí. Naprosto drtivé většině to vydrželo 2 týdny. Čestným výjimkám 3. No a potom už jsme zase v klidu chodili my stálí a všichni si zase tykali. Majitelé byli ale velmi spokojeni, protože měli v tu dobu mimořádné tržby obzvláště za předplatné, které nakonec téměř nikdo nový nevyužil.
Nevhodná energie?
Každému z nás se asi někdy v životě stalo, že měl na nějakém místě mimořádně příjemný pocit. Cítil pozitivní energii. Měl pocit, že na daném místě a v daném čase chce zůstat napořád.
Mám pocit, že energie kolem Nového roku je nastavena vší silou proti dodržování předsevzetí. Je to doba, kdy je energie nastavena k rozjímání, oslavám, vítání Nového roku a nového roku. Jenom ne k radikálním změnám v našich životech. I když doba ukončení a zahájením nějakého období k tomu přímo vybízí. Tentokrát navíc začínáme nové desetiletí. Výzva ještě větší.
Také jsem si předsevzetí dával. A že jich bylo. Nepamatuji si, že by některé skončilo úspěchem. A tak jsem toho nechal. Nechci totiž znovu a znovu prožívat frustraci z neúspěchu, který jsem si vědomě sám sobě připravil. Jak jsem psal minule v článku o chybách. Každý je děláme, ale jenom idiot je opakuje.
Funguje tady totiž „Cimrmanova frustrační konstanta“ a ta zní: „Prvek očekávání je pravidelně střídán prvkem zklamání“.
Přeji Vám vše dobré v novém roce a co nejméně zklamání.
