Kdybych se narodila jako žena před rokem 1920, mohla bych touto dobou tak akorát zadělávat na buchty a k urně poslat v čerstvě vyžehlené košili svého mužíčka. Ale protože se píše rok 2021, mám napilno i jinak.
Ženy mají v tomto kraji volební právo už více jako sto let. A nejen to. Jako žena mám třeba právo se rozhodnout mít dítě. Mohu jít sama do restaurace a pít alkohol. Můžu nosit sukně, jak chci dlouhé, respektive krátké. Mám také právo na stejně vysokou finanční odměnu jako muž na stejné pozici (i když zatím jen hypoteticky!). Mohu si ponechat svoje příjmení, když se vdám. Nebo si ho můžu změnit úplně. Mohu si dokonce změnit i pohlaví a stát se mužem!
Všechno tohle můžu, ale také nemusím. Ale volit, to musím! Cítím totiž obrovskou zodpovědnost vůči zemi, ve které žiju. A také vůči lidem, které mám ráda a sdílím s nimi dobré i zlé. A vůči svým dětem. Jak se ale rozhodnout? Pro koho? Pro jakou stranu?
Včerejší debata na ČT, stejně jak o tom psal kolega Pavel Pulkráb v příspěvku To se asi nesmí říkat…, mi moc ovšem nepomohla. Ostatně skoro žádné z letošních předvolebních diskuzí! Až na výjimky impotentní kecy v kleci většiny účastníků, rádoby uhlazená atmosféra bez náboje, opatrné přešlapování po jisté půdě pod nohama, nuda v Praze. Přínos k rozhodování KOHO VOLIT nulový. Volič zůstává napospas svým laickým politickým zkušenostem, zdravému selskému rozumu a vizionářským schopnostem.
Toho všeho nejsem moc schopná. A to ne proto, že jsem snad volič-žena. Jak jsem už jedenkrát zmínila ve svém článku z března tohoto roku Apolitické zamyšlení nad politiky, jsem člověk, co se řídí spíš intuicí a vybírá srdcem. To ovšem neznamená, že si neumím dát dohromady jedna plus jedna.
Článek na stejné téma má dnes i kolega Pavel.
A to jedna plus jedna je letos víc než nasnadě. Politické preference nejsou vektory ani žádné jiné složité vzorce! Je z nich patrné JAK TO TAM hodit, pokud chceme zachovat „jakous takous“ demokracii.
Mít v životě volbu je vždycky dobrý. Protože jenom když máme volbu, jsme svým způsobem svobodní. Volba je také šance, možnost, těžce vydobytý benefit demokracie. Právo, které jsme dlouho neměli, nebo bylo jen na oko.
Tak ho využijme a jděme volit. V mém případě srdcem jako vy možná rozumem.
